Buldoci v lednu mohutně zbrojili na jarní boje o záchranu. Kromě tří Finů pod Špilberk ze země tisíců jezer přišel i brankář Martin Hanousek. Ve Skandinávii strávil necelé dvě sezony a nyní se rozhodl na čas vrátit do Česka. Novou kapitolu své kariéry již odstartoval, a to v domácím zápase s Kladnem, kde týmu několika dobrými zákroky pomohl k dalšímu bodu. V obsáhlém rozhovoru Martin, mimo jiné, zmiňuje, s čím do Brna přichází, jak se mu žije ve Finsku nebo jak pomáhá mladým brankářům.
V zápase proti Olomouci vstřelila dvě branky, kterými zajistila jak týmový, tak osobní úspěch. Svým 141. extraligovým bodem po více než dvaceti letech přepsala historickou tabulku klubové produktivity, které dosud vládla Petra Prouzová. Michaela Žáková, nejzkušenější hráčka ženského A-týmu a jedna z jeho hlavních tváří, se od neděle 3. 11. může nazývat nejproduktivnější hráčkou historie ženského týmu Bulldogs Brno. S Míšou jsme si připravili rozhovor.
Do nejvyšší ženské soutěže vletěla jako uragán. Nejenže dala gól už při debutu, ale prosadila se i v následujícím derby o Brno. Šestnáctiletá Karolina Bartoňková je teprve prvním rokem juniorkou a už nyní je v plánech realizačního týmu ženského áčka. S jednou z mnoha juniorek v ženském kádru jsme si připravili rozhovor.
Stejně jako u mužského A-týmu došlo ke kapitánské změně i v A-týmu žen. Ale zatímco bývalý mužský kapitán Jakub Marek zůstává součástí kádru, dlouholetá kapitánka žen Aneta Koláčková svoji extraligovou kariéru ukončila. Po šesti sezonách od ní přebírá pásku odchovankyně Eva Stará, která je součástí A-týmu už od postupové sezony 2018/19 a letos bude útočit na 80. extraligový start. S novou kapitánkou jsme si připravili rozhovor.
Jsem ráda, že mi to tam konečně začalo padat. Střelbu jsem trénovala, přiznává ve formě hrající Vlčková
Ženský A-tým je stejně jako loni v boji o první čtyřku ČEZ Extraligy. Kromě svých stálic se může bodově spolehnout i na Markétu Vlčkovou, kterou letošní ročník zastihl v převratné formě. Členka první formace se bodově neprosadila pouze ve třech zápasech a se šestnácti body je třetí nejproduktivnější hráčkou Bulldogs.
Máte před sebou posledních pět zápasů základní části. Jak jsi spokojena s týmovým výkonem a postavením v tabulce?
To je těžké hodnotit. S některými zápasy jsme spokojené, s jinými méně. Momentálně se nacházíme na 5. místě a asi bychom chtěly být výš. Náš cíl před sezonou bylo 4. místo. Teď už se soustředíme na to, co přinese play-off.
S kým bys nejradši hrála ve čtvrtfinále, kdyby sis mohla vybrat?
Mně se hraje nejlíp proti Chodovu, takže bych si asi vybrala ten.
Nemůžu se nezeptat na to, jak vnímáš svoje individuální výkony. Zažíváš svoji bodově nejlepší sezonu v ženách.
Jsem s tím poměrně spokojená. Největší radost mi dělá, že mi tam konečně začaly padat góly a že můžu týmu pomoct bodově, protože to se mi dřív úplně nedařilo.
Tušila jsi před sezonou, že ti to takhle půjde? Byla jsi v nějaké přelomové kondici?
To asi ne (smích). Nikdy nevím, jak ta sezona bude vypadat. Nebylo to tak, že bych cítila, že to bude nejlepší sezona v mém životě. Spíš si myslím, že je to i shodou náhod, že mi to tam začalo padat.
To znamená, že bys neřekla, že se ti hraje lépe než v minulých sezonách?
Hraje se mi pořád podobně. Hraju hlavně pořád se stejnou formací jako minulou sezonu. Ale řekla bych, že mi pomohly skills tréninky. Díky nim se mi podařilo vylepšit střelbu.
Neproběhla ve vaší formaci změna systému? Když si totiž člověk srovná první formaci loni a letos, tak jde vidět častější rotace pozic na hřišti.
To je pravda, že si víc měníme pozice. Ale neřekla bych, že to je součástí taktiky. Spíš to plyne ze hry, máme často útočné choutky.
Sleduješ svoje statistiky?
Jo, sleduju, mám to ráda. Pamatuju si, že jsem si ve starších žákyních svoje body dokonce psala, protože se tam statistiky nevedly.
Vedení statistik je pro nás při komentování důležitá věc. Nechceš rozšířit naše řady (smích)?
Nad tím jsem do teď nepřemýšlela (smích).
Tak třeba časem… Už jsi zmínila, že se svou formací hraješ nějakou dobu. Jsi v ní spokojená s tím, že se její složení skoro nikdy nemění?
Určitě mi to vyhovuje. Když hrajeme a fungujeme pořád stejně, je to daleko jednodušší, než kdyby se nám tam neustále někdo střídal. Jsme hodně navyklé jak na systém, kterým hrajeme, tak na sebe samotné. Dobře víme, kdo se kde na hřišti pohybuje.
Jaká je tvoje úloha ve formaci?
Jako centr pomáhám jak do útoku, tak do obrany. Moje úloha není ani tak o tom, abych dávala góly, ale spíš o takzvané černé práci.
Markéta Vlčková (s číslem 9) letos nasbírala už osm branek a osm asistencí | Foto: Zdeněk Dolíhal
V letošní sezoně je důležitou útočnou silou i druhá formace. Jak vnímáš její příspěvky?
Je skvělé, že ty góly padají i od jiných formací. Tím pádem na nás není až taková tíha, protože když se nám v nějakém zápase nedaří, tak to na sebe může vzít zase někdo jiný.
V týmu je od letoška hodně nových mladých tváří. Jak podle tebe zvládají přechod z juniorské ligy do dospělého florbalu?
Když to srovnám se sebou, tak holky mají výhodu v tom, že i když hrají za ženy teprve krátce, už s námi dlouhou dobu trénují. Já se navíc s některými znám ještě z juniorek. Líbí se mi, jak se do týmu zapracovaly. Ať už to, jak zapadly do kolektivu, nebo jak se prezentují na hřišti. Nemyslím, že by doplatily na nezkušenost. Body sbírají, jejich výkony jsou opravdu kvalitní a jsou pro tým přínosem.
Ty studuješ Pedagogickou fakultu MU, obor učitelství pro první stupeň základní školy. Jak to zvládáš ve spojení s florbalem?
Vysoká škola je pro mě spíš úlevou oproti střední, kdy jsem musela dojíždět a časové možnosti pro mě byly mnohem horší. Neřekla bych, že je můj obor tolik náročný na učení, ale spíš máme hodně průběžných úkolů během semestru. V tomto smyslu je náročnější to sladit s časem tréninků, ale není to nic nezvladatelného.
Co se kromě dojíždění změnilo oproti střední škole?
Na gymnáziu bylo samozřejmě hodně učiva a taky velký počet testů ze dne na den. Na ty jsem se učila většinou o přestávkách. Ale nejhorší bylo to dojíždění. Z domu jsem jezdila do školy v Třebíči a pak do Brna na tréninky. Bylo to hodně náročné.
Podle oboru, který studuješ, bych řekl, že tě baví pracovat s dětmi. Věnuješ se práci s nimi i ve volném čase?
Ano, i když to jsou většinou děti z druhého stupně. S bráchou u nás na Základní škole v Jaroměřicích vedeme florbalový kroužek, kde tak trochu získávám zkušenosti v oboru práce s dětmi.
Trenérskou licenci neplánuješ?
Takhle daleko mě to asi netáhne. Já to beru jako odreagování po celém týdnu.