Z Česka odcházel v devatenácti letech a tři sezony strávil ve Švýcarsku. Nyní se vítkovický odchovanec Michal Hložanka vrací zkušenější a odhodlanější probojovat se do superligového kádru. Po Vítkovicích a Letce přibudou do jeho českého životopisu Bulldogs Brno, v jejichž dresu strávila čtyři sezony jeho starší sestra Petra, která extraligu pomohla vybojovat i udržet. Michal v rozhovoru zmínil, co všechno mu tříletý život ve Švýcarsku dal, jak se mu jevila hra buldoků na předsezonním turnaji v Ostravě a jak se sžívá s týmem.
Vícero změn se událo v realizačních týmech dívčích mládežnických kategorií. Stejně jako v případě chlapeckých jsme si připravili předsezonní rozhovory s hlavními trenéry. Na dotazy odpovídali Martin Czeczinkar, Václav Louda, Eva Smutná a Petr Cabejšek.
Od nejstarších mládežníků až po ty nejmladší. Před vypuknutím nového ročníku jsme si znovu připravili rozhovory s hlavními trenéry chlapeckých mládežnických kategorií. Na otázky odpovídali Rudolf Škubal, Aleš Možnár, Jakub Hanák, Lukáš Mráz, Radim Lempera a Gabriela Konečná Úlehlová.
Poslední měsíce pro něj byly plné emocí. Na začátku května se Štěpán Kouřil začal smiřovat s tím, že se svými Gullivers bude hrát národní ligu, do které brněnský celek sestoupil po neúspěšné prvoligové baráži. Záhy ale přišlo superligové laso od Bulldogs a třiadvacetiletý hráč nabídku přijal. V Bulldogs bude hostovat do konce kalendářního roku s možností prodloužení do konce sezony. Štěpána jsme se v rozhovoru ptali na to, jaký je přesun z jednoho brněnského týmu do druhého, na koho se v superlize nejvíce těší nebo na jeho veselou povahu.
Hraní za ženy mě zocelilo. Věříme si, ale půjdeme do toho s pokorou, říká ke čtvrtfinále Jašková
Extraligovou základní část začínala v šestnácti letech, ukončila ji na děleném druhém místě tabulky střelkyň. Juniorka Barbora Jašková nasbírala za 22 zápasů 25 branek a obstála mezi tvrdou konkurencí českých reprezentantek. V rozhovoru se kromě příprav na play-off zmínila o přechodu do ženského týmu, pocitech, které má po premiérové základní části, nebo své roli v kabině.
Máš za sebou první základní část mezi ženami. Jaká pro tebe byla pocitově?
Určitě byla těžká, ale v některých věcech byla výjimečná. Byla plná různých zážitků, nasbírala jsem množství zkušeností a myslím, že jsem se celkově hodně věcí naučila. Jsem ráda, že jsem už letos dostala šanci hrát za ženy. Hodně mě to zocelilo.
Bála ses něčeho před přechodem do žen?
Říká se, že je to mnohem těžší, rychlejší a náročnější na hlavu. Loni jsem hrála ještě za dorostenky, takže jsem se bála, jaká bude konkurence a jak mě budou holky vnímat. Ale myslím, že jsme se s holkami sžily rychle a ty, které už v týmu byly, nám přechod ulehčily.
Skončila jsi na druhém místě v týmovém bodování a jsi dělená druhá nejlepší střelkyně základní části. Co na to říkáš?
Jsem za to samozřejmě ráda. Upřímně, ani nevím, jak jsem to dokázala (smích). Měla jsem ale díky tomu větší chuť, větší motivaci a větší energii.
Vnímala jsi v průběhu sezony, že jsi tak vysoko ve střeleckých statistikách?
Trošku jo, ale rozhodně jsem jenom nesledovala statistiky. Myslím, že když nedáte gól, ale hrajete dobře, může to být mnohem cennější.
Na hřišti patříš mezi lídry. Jak je to v kabině?
Nejsem úplně ten typ, co mluví před kabinou, ale podle mě dokážu udělat srandu.
Jsi spokojená se čtvrtým místem po základní části, nebo cítíš, že jste měly ještě na víc?
Já jsem určitě spokojená. Měly jsme za cíl skončit v TOP 4. Myslím, že i s těžkými soupeři jsme dokázaly hrát vyrovnaně, i když někdy jsme mohly ze zápasu vytěžit víc. Ale oproti loňsku, kdy byly holky šesté, je to posun o dvě místa. Už se těším, co předvedeme v play-off.
Napadne tě některý zápas, který mohl vyjít lépe?
Rozhodně semifinále poháru proti Vítkovicím. Myslím, že jsme tam hrály dvě třetiny dobře, ale nepovedla se nám ta třetí. A dál například druhý zápas s Ostravou, Chodovem nebo Bohemkou. Tam šlo určitě uhrát víc. Ale myslím, že jsme hrály dobře, i když ten výsledek někdy neukázal to, co měl.
A je naopak nějaký zápas, na který budeš nejradši vzpomínat?
Ráda vzpomínám na domácí zápas s Tatranem, který jsme hrály před Vánocemi. Tam byla skvělá atmosféra, holky hrály dobře a já jsem dala dva góly.
ROZHOVOR POKRAČUJE POD FOTKOU
Barbora Jašková se v dresu ženského A-týmu stala ryzí střelkyní. V období mezi listopadem 2025 a lednem letošního roku skórovala v deseti extraligových zápasech za sebou. | Foto: Tobiáš Řeha
Ve čtvrtfinále vás čeká Ostrava. Přála sis někoho jiného?
Už od dorostenek máme velkou rivalitu s Tatranem. Kdybychom hrály odvetu loňského čtvrtfinále a dokázaly to, tak by to bylo hodně sladké. Ale tušila jsem, že když skončíme čtvrté, tak budeme hrát s Ostravou.
Jaké byly ty dva letošní zápasy s Ostravou?
První zápas, který jsme hrály na Slovensku, byl můj úplně první za ženy, takže si toho moc nepamatuju, jak jsem byla nervózní. Ale oba zápasy byly hodně vyrovnané. Doufám, že máme lepší tým a předvedeme to v play-off.
Co očekáváš od zápasů ve čtvrtfinále?
Bude to hodně o soubojích a rozhodovat bude hlava, protože se pravděpodobně bude hrát hodně zápasů a půjdou rychle za sebou. Taky budou klíčové maličkosti. Důležité bude pohlídat si jejich silné hráčky, zvládnout přesilovky, oslabení a konce zápasů. Tuším, že minulý zápas jsme prohrály až ve třetí třetině.
Kolik by sis tipla, že bude mít série zápasů?
Já myslím, že můžeme vyhrát 4:1 nebo 4:2 na zápasy.
Kromě žen jsi nastupovala i za juniorky, kde jsi odehrála sedm zápasů. Jak jsi zvládala tu občasnou vyšší zátěž kvůli dvěma zápasům za víkend?
Někdy je to těžké, ale na druhou stranu, jsme na to z mladších kategorií zvyklé. Navíc v juniorkách se dokážeme odreagovat, protože se tam tolik neřeší taktika a víc se běhá.
Řekl bych, že máš dobrou fyzickou průpravu. Slyšel jsem, že ve šlapanickém Sokole ti patří snad celá nástěnka (smích).
Je možné, že tam mám pár nějakých ocenění (smích).
Za co?
Za různé atletické závody, co jsem posbírala na základní škole.
V juniorkách se vám podařilo poprvé v historii ovládnout základní část. Kam to podle tebe může tento tým dotáhnout?
Já si myslím, že letos to můžeme dotáhnout až k titulu, protože máme opravdu skvělé hráčky a skvělý realizační tým.
A jaké máš sny pro ženské play-off? Superfinále?
To by byl úplně největší sen. Já říkám, že kdy jindy než teď se dostat do Superfinále. Máme kvalitní tým, už jsme to v sezoně dokázaly. Vyrovnaly jsme se těm nejsilnějším soupeřům. Myslím, že to všechno bude hodně vyrovnané a že se nás budou ostatní týmy i trochu bát. Musíme do toho jít samozřejmě s pokorou, ale zároveň věřit, že je můžeme porazit. Ze všeho nejdřív ale musíme zvládnout čtvrtfinále.