Od kdy chodíš na zápasy Bulldogs?

Chodím na ně od té doby, co začal brácha (Martin Svatoň) hrát za Bulldogs. Už je to takových pět šest let.

Takže jsi začal chodit už na juniory?

Jo, myslím, že to byli junioři. Když jsem začal chodit fandit, získal brácha zrovna bronz.

Pamatuješ si první zápas, na který jsi přišel jako fanoušek?

Úplně si nepamatuju, který zápas to byl. Ale vím, že jsem tehdy ještě neměl buben.

A kdy jsi začal chodit na zápasy s bubnem?

Buben jsem už měl asi na třetím zápase. Byl daleko menší, než mám teď. Začal jsem bubnovat s taťkou od Ríši Kalouska (bývalý hráč Bulldogs), který chodíval hodně fandit. Já jsem to po něm tak trochu převzal.

Pokud vím, chodíš na všechny domácí zápasy. Co ty venkovní?

Na domácí zápasy chodím na všechny. Když se domluvíme, jezdím na venkovní zápasy týmovým autobusem spolu s hráči. Někdy se ale stane i to, že nemůžu a musím fandit z domu.

Na zápasech jsi pravidelně nejhlasitějším fanouškem. Baví tě fandit hlasitě odmala?

Docela jo. Hlasitě jsem se začal projevovat, když mi taťka koupil megafon, se kterým fandím. Ale dělám to hlavně proto, abych podpořil kluky.

Co děláš, když se na hřišti nedaří?

Když se nedaří, podporuju kluky úplně stejně, a to i v případě debaklu. Jednou jsem už přijel do Brna, tak musím fandit. Ale někdy jsem samozřejmě i naštvaný.

Všichni tři bráchové hrajete florbal. Jak moc ho doma řešíte?

Florbal doma řešíme hodně dost, klidně i každý den. Není to tak, že bychom si o něm povídali i u oběda, ale hlavně když jedeme ze zápasu.

Na zápasy mužského A-týmu chodíš s rodiči. Prožívají to rodiče?

Prožívají to docela hodně a jde to i znát (smích).

Kde bereš tolik energie, že vydržíš fandit celý zápas?

Hodně energie mám už odmala, jsem takový aktivní. Rodiče mi říkali, že jsem býval vždycky hlasitejší (smích).

Máš pak někdy problémy s hlasem?

Dřív jsem míval. Ale minulé Vánoce mi taťka koupil megafon a od té doby už je to v pořádku.

Přemýšlel jsi někdy nad tím, že bys vytvořil vlastní originální pokřik?

Nad žádným jsem zatím nepřemýšlel.

Hráči mají své rituály. Máš i ty nějaké?

Rituály úplně nemám. Ale samozřejmě si s sebou beru bráchovy dresy, abych ho podpořil, a chodím si před zápasem plácnout s hráči.

Jak se ti fandí, když se zapojí ostatní fanoušci?

Když se zapojí ostatní, je to skvělé. Chtělo by to, aby se zapojovali víc. Pomohlo by mi to.

Co bys jim vzkázal?

Pokud mi chtějí pomoct, můžou začít častěji tleskat nebo když zakřičím „Bulldogs“, tak aby zakřičeli nazpátek „Brno“.

Víš, jestli hráči na hřišti vnímají, že od tebe mají podporu?

Vždycky, když jdu hráče podpořit ještě po zápase, tak mi děkují, že jsem přišel a že jsem fandil. Takže myslím, že určitě ano.

Jak jsi na tom s hráči? Znáš se s některými, kromě bráchy, blíž?

Úplně blíž bych neřekl, ale se všemi se nějakým způsobem znám.

Máš nějakého nejoblíbenějšího?

Samozřejmě hlavně bráchu, ale chci brát všechny stejně, ať nikoho neurazím.

Klukům se zatím docela daří. Jak bys zatím popsal sezonu?

Jak se před dvěma lety vůbec nedařilo, tak letos je to úplně něco jiného. Zatím jsem s výkony spokojený a doufám, že se někdy dostaneme do play-off.

Třeba to přijde už letos... Co bys klukům vzkázal?

Že je potřeba hodně makat, aby padaly góly. Věřím, že jich budou dávat hodně. Byl bych rád, kdybychom si někdy zahráli superfinále v nové brněnské T Aréně.

Vzpomeneš si na nějaký zápas, který sis užil nejvíc?

Nejvíc jsem si asi užil zápas baráže o superligu proti Pardubicím v roce 2024. Panovala tam skvělá atmosféra a bylo to něco neskutečného. Jsem moc rád, že jsem na tomto zápase mohl být.

Máš nějaké přání, co bys chtěl s Bulldogs v dohledné době zažít?

Byl bych rád, kdyby se udržela superliga a kdyby se buldoci do dvou let dostali do play-off.

Přidejte se k Ondrovi a fanděte týmům Bulldogs Brno nahlas. Pomůžete jim tak k lepším výkonům.