Neumím si představit, že bychom šli do sezony s menším cílem než navázat na loňské finále a dosáhnout na titul, neskrývá ambice Czeczinkar

Po historickém úspěchu se ženami se bude chtít pokusit o podobný kousek s týmem juniorek. Martin Czeczinkar přebral po Tomáši Martiníkovi štafetu na střídačce nejstarší mládežnické kategorie a loňský výsledek bude chtít ještě vylepšit. Nebude to pro něj však jednoduchá sezona, protože kromě rozsáhlých klubových povinností ho čeká výzva na mezinárodní scéně.

Kdy se zrodil nápad na převzetí týmu juniorek?

V přípravách sezony, přibližně v únoru, jsem si vyhodnocoval situaci v dívčích kategoriích a můj příchod k juniorkám je logickým doplněním trenérského stavu po výměně s Tomášem Martiníkem. Bude tak zachovaná kontinuita naší spolupráce a mládežnické kategorie se ženami zůstanou provázané.

Budeš to mít časově náročné. Povedeš juniorky v klubu, v reprezentaci a do toho působíš v roli sportovního manažera. Jak to budeš zvládat?

Jsem zvyklý, že toho mám na bedrech víc, ale bude to výzva. Důležitá bude efektivita práce a dobré plánování s kolegy v managementu. Musíme si mezi sebou vhodně rozdělit role. Věřím, že kolem sebe mám dostatek lidí, kteří jsou schopní a kteří dokáží aktivně věci posouvat vpřed, takže na to nebudu sám.

Nakolik jiný musí být tvůj přístup při trénování žen a juniorek?

V juniorkách půjdeme víc po individuálním rozvoji, ale prakticky je to totožný model jako u žen. Holky mají standardní tréninky, herní, kondiční a skills, a novinku v podobě fyzio tréninků. Určitě nebudu slevovat a tým budu připravovat podle standardů, které měly ženy. Chci tomu dát maximum.

Na co jste se zaměřovali na soustředění?

Zaměřujeme se nejen na týmovou dynamiku a spolupráci a na propojení nové generace talentovaných holek ze starších žákyň se zbytkem týmu, ale také na obranu a protiútoky. Myslím, že nám toto téma v mládeži trošku utíká i s ohledem na to, že pražské týmy hrají kvalitnější mládežnické soutěže. A při přechodu do ženské kategorie to dělá velký rozdíl.

Loni jste s juniorkami skončili těsně pod vrcholem. Myslíš, že to letos můžete vylepšit?

Myslím, že holky i trenéři jsou hladoví, abychom dokázali něco, co bude pro klub jedinečné. Vítězná mentalita v holkách zůstala a provází nás všemi mládežnickými kategoriemi. Neumím si představit, že bychom do sezony šli s menším cílem. Přál bych si, abychom na loňské finále navázali a tentokrát dosáhli na titul, který by byl pro Brno prvním v historii.

Vždycky jsem vnímal, že jsou v Brně nastavené vysoké standardy. Jde se tady po kvalitě a profesionalitě, těší se Louda

Přes Kolín, Bohemians a Tatran se dostal Václav Louda až do Brna. Ještě v minulé sezoně stál na střídačce střešovického A-týmu žen po boku Marka Michálka a sám vedl dorostenky Tatranu. Stejnou kategorii převezme v Bulldogs, kde bude zároveň hlavním trenérem starších žákyň. Nejen to, jak bude vedení dvou týmů zvládat, odpovídal v následujícím rozhovoru.

Vítej v Bulldogs. Jaké máš zatím pocity z klubu jako celku?

Jenom ty nejlepší. Dlouho jsem zvažoval, jestli sem jít, nebo nejít. Ale myslím, že jsem se rozhodl správně. Když přicházím do nového klubu, hledám prostředí, ve kterém se můžu učit a posouvat, a lidi, kteří mají stejnou chuť se zlepšovat jako já. A to jsem tady našel jak v ostatních trenérech, tak v hráčkách. Nic mi tady nechybí a těším se na to.

Co dalšího kromě lidí tě sem přivedlo?

Líbily se mi místní hodnoty a způsob práce. Vždycky jsem vnímal, že standardy, které jsou v Brně, jsou nastavené velmi vysoko. Jde se tady po kvalitě, po profesionalitě, ale zároveň se tady dbá i na podporu a rozvoj lidí.

Budeš trénovat starší žákyně a dorostenky. Jak myslíš, že se to bude dát zápasově zvládat?

Termínová listina už je známá a víme, že se to dá zvládnout. Zároveň i hráčky mohou vždy hrát o kategorii výš a je to nastavené tak, aby mohly stíhat obě kategorie. V momentě, kdy by nastala kolize, máme široký trenérský štáb, který by to dokázal pokrýt. I na soustředění se nám to krylo, možná více než v sezoně, a dokázali jsme si poradit.

S týmy jsi absolvoval například Open Game nebo Prague Games. Jak na tebe působí?

Jsou skvěle nastavené, je s nimi radost pracovat. Holky jsou dobře týmově naladěné a vědí, co chtějí. A výsledky jsou důkazem toho, že holky opravdu pracují. Ale primární je rozvoj. To, že teď byly nějaké výsledky, nám dává pevnou půdu pod nohama do další práce. Musíme na ně navázat a neuspokojit se, protože ještě to nestačí k tomu, abychom byli úspěšní dlouhodobě.

V obou kategoriích budete mít určitě vysoké ambice. Můžeš je nějak přiblížit?

Zatím jsme si nic nestanovovali, ale samozřejmě budeme mířit co nejvýš. Podle mě to je důležité z hlediska rozvoje, po kterém jdeme primárně, protože mít cíl a vědět, co pro něj musíme udělat, je cesta k rozvoji. Pokud se cíl nepovede naplnit, můžeme se díky tomu posunout. Pokud bychom měli malé cíle, nedalo by nám to tolik, a pokud bychom neměli cíle nastavené vůbec, nedostali bychom zpětnou vazbu, kterou potřebujeme k tomu, abychom byli co nejlepší. Ve starších žákyních i dorostenkách chceme, aby byla každá hráčka na konci sezony ve své nejlepší možné formě.

Loňská sezona byla náročná pro holky i pro mě. Chci pokračovat v práci, kterou jsem začala, přeje si Smutná

V minulé sezoně kombinovala trénování v Bulldogs a hraní za A-tým žen ve Znojmě. Nyní už je Eva Smutná čistokrevnou trenérkou a v nadcházejícím ročníku povede kategorii mladších žákyň, tedy hráčky, které zná z loňských elévek. Nejen o tom, ale i o svých přáních do sezony a věcech, na které kladla důraz na soustředění, se rozpovídala v rozhovoru.

Máš za sebou první sezonu v roli trenérky Bulldogs a zároveň jsi hrála za ženy Znojma. Jaké pro tebe bylo?

Bylo hodně náročné skloubit trénování holek a zápasy žen. Kolikrát se mi stalo, že jsem jela z trénování rovnou na ženy. Vybavuju si turnaj, kdy jsme hrály ve dvě hodiny, a já jsem do Znojma přijela patnáct minut před začátkem, protože jsem do jedné hodiny trénovala holky. Ale s tím jsem do toho šla. Řekla jsem si, že trénování holek bude moje priorita, ale zároveň jsem nechtěla nechat na holičkách holky ve Znojmě, takže jsem se snažila stíhat co nejvíc zápasů.

Loni jsi mi říkala, že chceš vytvořit pro holky příjemné prostředí. Řekla bys, že se ti to podařilo?

Zatím žádné holky neodešly, takže věřím, že jsou spokojené (smích). Hodně se s nimi bavíme o tom, jak se cítí. Říkala jsem jim i to, že když si budou chtít samy vytvořit trénink nebo se na něco zaměřit, můžou za mnou přijít. Ačkoli turnaje nedopadly podle očekávání, holky se díky nim stmelily.

Loni jsi působila i v týmu starších elévek, takže nové holky v letošních mladších žákyních znáš. Jaký máš z týmu dojem?

Budou to mít těžké, protože v celém regionu je málo holek. Loni to vycházelo tak, že jsme jezdily na zápasy v pěti šesti hráčkách. Bohužel nás to čeká i letos. Holky se s tím ale určitě poperou. Nikdy se nestalo, že by vypustily zápas, přestože jich bylo tak málo. Ale doufám, že se nám podaří přivést šikovné nové hráčky z náborů a bude to fungovat dobře.

Na co jste se zaměřovaly na soustředění?

Zaměřovaly jsme se na obranu. Ale měly jsme tam málo holek, takže byly spojené se staršími žákyněmi, což pro ně bylo náročnější. V sezoně hrají mladší žákyně systém 3+1 a na soustředění trénovaly klasický pětkový florbal. Ale myslím si, že jim to pomůže, protože je to rychlejší. Dál jsme se snažily zlepšovat komunikaci, což vázne ve všech kategoriích. Chceme, aby se na sebe nebály mluvit na hřišti i na střídačce.

Jaká máš přání do letošní sezony?

Chci pokračovat v práci, kterou mám s holkami rozjetou. Tím, že je mám od elévek, to bude pro mě jednodušší. To znamená dál vytvářet prostředí, ve kterém je bude florbal bavit, a zároveň se budou posouvat ve zmíněné komunikaci a střelbě. Pak pro ně bude jednodušší postupovat do starších kategorií.

Chci se rozvinout v komunikaci s hráčkami i rodiči a rád bych si rozšířil obzory v trenérství skrz školení, říká Cabejšek

Stejně jako v případě Evy Smutné půjde i pro Petra Cabejška o druhou sezonu v klubu. Na starost bude mít nejmladší čistě dívčí mládežnickou kategorii, tedy starší elévky. V rozhovoru mluví o tom, jak zvládl svoji premiérovou sezonu, jak má postavené tréninky a v čem by se rád posunul.

Máš za sebou první sezonu v Bulldogs. Jaká pro tebe byla?

Sezona byla pro mě velkým přínosem nejen do trenérského života. Věřím, že díky spolupráci s ostatními zkušenějšími trenéry jsem dokázal více navnímat, jak celý klub s hráči i hráčkami pracuje.

Co je podle tebe důležité při trénování dětí?

U dětí vnímám jako nejpodstatnější neustálou pozornost a schopnost pochopit jejich úhel pohledu při hře i jednotlivých cvičení.

Holky v tomto věku docela běžně trénují s kluky a hrají s nimi. Jak moc je to pro ně důležité?

Propojení kluků s holkami prospívá oběma stranám. Kluci bývají většinou mladší a učí se respektu k dívkám a holky zase těží z klučičí fyzičtější hry, která je herně posouvá.

Jakým způsobem máš postavené tréninky?

Tréninky se snažím stavět tak, aby se s postupem času posouvala jak fyzická, mentální, tak i technická stránka florbalu.

Máš nějaké cíle do letošní sezony?

V nadcházející sezoně mě čeká výzva v podobě pozice hlavního trenéra starších elévek. V ní bych se rád rozvinul v komunikaci s hráčkami i s rodiči. Dále bych určitě rád rozšířil svoje obzory v trenérství skrz školení, která Český florbal nabízí.