Poslední měsíce pro něj byly plné emocí. Na začátku května se Štěpán Kouřil začal smiřovat s tím, že se svými Gullivers bude hrát národní ligu, do které brněnský celek sestoupil po neúspěšné prvoligové baráži. Záhy ale přišlo superligové laso od Bulldogs a třiadvacetiletý hráč nabídku přijal. V Bulldogs bude hostovat do konce kalendářního roku s možností prodloužení do konce sezony. Štěpána jsme se v rozhovoru ptali na to, jaký je přesun z jednoho brněnského týmu do druhého, na koho se v superlize nejvíce těší nebo na jeho veselou povahu.
Ačkoliv je mu teprve dvacet, má za sebou už dvě zahraniční působení. Po svém druhém návratu ze Švýcarska překročí Tobiáš Zipser poprvé ve své florbalové kariéře hranice Moravskoslezského kraje, aby oblékal dres Bulldogs. V rozhovoru nám prozradil, co všechno se během svých dvou švýcarských angažmá naučil, jak se dostal do hledáčku Bulldogs nebo jak je připraven na to, že bude hrát v nejlepší české soutěži.
Málokdo ve florbale zažil to co on. Tři dekády byl součástí Vítkovic, se kterými jako hráč třikrát vyhrál mužskou nejvyšší soutěž a jako trenér vítkovických žen bral nejcennější kov čtyřikrát. Zkušenosti nabyté nejen ve Vítkovicích, ale i v české juniorské reprezentaci pak od roku 2024 uplatňuje v Bulldogs, kde byl v minulé sezoně na lavičce u senzačního titulu. Nyní po Martinu Czeczinkarovi přebírá post hlavního trenéra a v rozhovoru sdělil, co pro něj bude největší změnou, jak se ženský tým bude prát s nálepkou favorita nebo jaké jsou ambice v Poháru mistryň.
Ví, co obnáší trénovat mužský A-tým, dostat ho do superligy a také, jak to v nejvyšší soutěží chodí. Po zhruba rok a půl dlouhé pauze se Adam Konečný k elitnímu mužskému týmu vrací a na je připraven na další výzvu. Trenér, který v loňské sezoně vedl juniorský celek, v rozhovoru prozradil, jak se od své první superligové zkušenosti změnil, jak plánuje využívat mladou krev a co chce v A-týmu budovat.
Extraligové tempo mě baví, i když je to občas náročné, říká talentovaná Bartoňková
Do nejvyšší ženské soutěže vletěla jako uragán. Nejenže dala gól už při debutu, ale prosadila se i v následujícím derby o Brno. Šestnáctiletá Karolina Bartoňková je teprve prvním rokem juniorkou a už nyní je v plánech realizačního týmu ženského áčka. S jednou z mnoha juniorek v ženském kádru jsme si připravili rozhovor.
V posledních letech zažíváš nesmírný vzestup. Ve 14 letech jsi začala nastupovat za juniorky, teď v 16 letech dokonce za ženy. Co pro tebe znamená ta důvěra, kterou od trenérů dostáváš?
Důvěra je pro mě důležitá věc jak v životě, tak i ve sportu. Jsem ráda, že od trenérů a celkově realizačního týmu dostavám možnost si zahrát se staršími a díky tomu nabrat více zkušeností a posunout se ve všech směrech dál.
Začneme ale u tvé kariéry v juniorském týmu. Už od počátku v něm totiž platíš za klíčovou hráčku – dvakrát za sebou jsi vyhrála týmové bodování základní části. Sleduješ tyto statistiky, nebo je moc neřešíš?
Kanadské bodování až tak neřeším, ale vnímám ho. Hlavní pro mě je umístění týmu a to, že k tomu můžu přispět.
Za poslední roky jsi zvyklá na velkou zápasovou zátěž. V dřívějších sezonách jsi střídala dorostenecký a juniorský tým, teď jsi povýšila a čeká tě střídání juniorek a žen. Vyhovuje ti takové množství zápasů?
Vůbec mi to nevadí, baví mě to, ale někdy je to velmi náročné. Na tuhle zátěž jsem už zvyklá a dokážu poznat, kdy potřebuji kvalitní regeneraci.
Hlavním trenérem juniorek je od letošní sezony zkušený Tomáš Martiník, který zároveň působí u A-týmu jako asistent a v neposlední řadě také jako trenér reprezentace juniorek. Co podle tebe zatím do týmu přinesl?
Myslím si, že do týmu vnesl spoustu nových nápadů ke hře a své dlouholeté zkušenosti z reprezentační úrovně.
Tomáš Martiník v rozhovoru pro náš web zmiňoval, že se nebojí mít s juniorským týmem vysoké cíle. O jak vysoké cíle se tedy jedná?
Vítězství na MČR dorostenek nám bohužel uteklo jenom o kousek a prohrály jsme v prodloužení. Bylo to pro nás velké zklamání, protože si myslím, že jsme na to měly. Teď jsem juniorka a věřím, že totéž dokážeme i v juniorské kategorii, ale tentokrát vyhrajeme. Takže plně souhlasím s vizí a cíli svého trenéra.
Jaké pro tebe bylo začlenění do ženského A-týmu? Pomohlo ti například to, že letos máte mimořádně mladý tým s velkým počtem juniorek?
Protože nás šlo z mého ročníku do žen víc, věřím, že byl přestup pro všechny snazší. Ženský tým je super. Holky nás přijaly bezvadně a myslím si, že jsme i rychle zapadly do kolektivu. Trávíme spolu i volný čas.
Zatím jsi toho v ČEZ Extralize moc neodehrála, ale dokážeš srovnat, co je v ní pro tebe oproti 1. lize juniorek těžší?
Nevím, co bych nazvala těžším, ale hra v Extralize je daleko rychlejší a tvrdší. Musím se na hřišti rozhodovat daleko rychleji. Tohle tempo mě ale moc baví, i když je to občas doopravdy náročné.
Tvoje formace v A-týmu je zatím velice produktivní. Z celkových jedenácti týmových gólů jste se podílely na šesti, z toho ty jsi vstřelila dva. Jak se ve formaci cítíš?
S mojí lajnou se mi hraje moc dobře, myslím, že si ve hře rozumíme, komunikujeme spolu a sehráváme se. Jsem moc ráda, že se naší lajně daří a věřím, že to takhle bude pokračovat dál.
Ve formaci hraješ také s Míšou Žákovou, nejlepší střelkyní historie Bulldogs Brno v nejvyšší soutěži. Dostáváš od ní nějaké rady?
Míša je tahounem naší lajny a snaží se nám předat svoje zkušenosti, které za svou dlouholetou kariéru nasbírala. Do lajny nám přináší klid a pohodu. Velmi se mi líbí Míšina střelba, hlavně z první.
V poslední otázce se podíváme trošku do budoucnosti. Co je tvým florbalovým snem?
Mým snem je zahrát si za českou reprezentaci. Velkým milníkem bylo hrát v Extralize, což se mi teď díky důvěře trenérů plní.
Díky za rozhovor a ať se ti tvoje (nejen) florbalové sny splní!
