Do Bulldogs jsi přišel na hostování z finského týmu Jymy. Proč ses rozhodl pro tento krok?

Dostal jsem nabídku od Bulldogs zahrát si Superligu. Přijal jsem ji jako hostování do konce této sezony.

Co od svého působení v Brně očekáváš?

Já jsem sem určitě nepřišel prohrávat. Čekám, že posbíráme nějaké body v základní části a že v play-down udržíme Superligu. Dál věřím, že strávím na hřišti hodně času a že i já osobně zažiju nějaký povedený zápas.

Znal jsi některého z hráčů už před příchodem?

Moc ne. Osobně jsem znal vlastně jen Kubu Haltmara a dál pár kluků jenom od vidění, když jsem proti nim hrál v 1. lize.

A koho si pamatuješ ze zápasů 1. ligy?

Z 1. ligy si pamatuju Michala Valachoviče a Kubu Marka.

Jaký máš dojem ze stávajícího týmu?

Řekl bych, že kluci jsou hladoví. Přestože se sezona vyvíjí tak, jak se vyvíjí, chtějí v každém zápase urvat body. To je mi moc sympatické. Nadšený jsem taky z toho, jak přijali nové tváře. Je tu dobrý kolektiv.

Když už jsme u nových tváří, tak co říkáš na posily, které přišly v podobný čas jako ty?

Z těch, kteří přišli, jsem znal dva – Teppa Sala a Nuuttiho Hurmeho. Ale proti nim jsem odehrál jen jeden zápas, takže nemůžu moc soudit.

V Česku se oproti Finsku hraje přímočařeji, hráči se snaží co nejrychleji zakončit

Je pro tebe příjemnou změnou vrátit se do Česka?

Jo, jsem rád, že jsem v Česku a že rozumím například vtípkům, které se říkají v šatně, což je velký bonus. První týden, co jsem tady byl, jsem byl úplně nadšený z toho, že všemu rozumím. Ve Finsku jsem sice něčemu rozuměl, ale těm interním vtípkům už moc ne.

Jaký je život ve Finsku?

Je to super, moc mě to tam baví. Lidé tam jsou moc milí a nápomocní. Nezažil jsem snad žádného člověka ve Finsku, který by na mě byl nepříjemný nebo který by mi odmítl pomoct, když jsem ho o ni požádal. Každý stát má samozřejmě svoje výhody a nevýhody, ale ve Finsku jsem těch nevýhod moc neobjevil.

Co jazyk? Zvládáš finštinu?

Finsky jsem se učil rok, ale to bylo hlavně kvůli tomu, abych s klukama mohl mluvit na hřišti a abych rozuměl trenérovi. Potom už jsem to nechal sám na sobě. Řekl bych, že víc rozumím, než abych uměl plynule mluvit.

A v šatně se mluví finsky, nebo i anglicky?

Minulou sezonu, kdy jsme tam byli tři cizinci, tak se mluvilo i anglicky. Ale letos už se mluvilo prakticky pořád finsky a bylo to na mojí vlastní iniciativě, abych se chodil doptávat. Když jsem ale chtěl mluvit s klukama, tak jsme normálně mluvili anglicky.

Finštiny v kabině ses nakonec nezbavil ani tady. Dá se říct, že jsi takový prostředník mezi hráči z Finska a místními?

Úplně jim nepřekládám, co se například bude dít na tréninku, toho se ujali jiní. Ale když jde o další věci, třeba v kolik je trénink, tak jim to řeknu, aby věděli.

A kdo se primárně ujal toho překládání?

Na toto jsem se upřímně moc nesoustředil, ale vím, že Petr Koláčný docela hodně překládal.

Mohl bys popsat zásadní rozdíly mezi českou a finskou soutěží?

Česká liga je fyzičtější a ve většině týmů i daleko přímočařejší. Hráči stráví daleko méně času otevíráním obrany a přesunem balónku dopředu. V Česku se zkrátka hráči snaží co nejrychleji zakončit, což se ve Finsku moc neděje. Finové jsou takoví hračičkové, hodně to hrají do prázdné brány. Slyšel jsem i takovou statistiku, že ve finském superfinále byl průměrný počet přihrávek před střelou nějakých osmnáct a v českém osm.

To je zajímavé. Kde jsi to slyšel? My se o statistiky zajímáme hodně, ale toto jsem ještě neslyšel (smích).

To jsou tajné informace, které mám od jednoho trenéra (smích).

A jak se podle tebe oproti Finsku liší klubové zázemí nebo péče o hráče?

Řekl bych, že v určitých věcech je péče tady v Brně nadstandardní a ve většině věcí srovnatelná s Finskem. Jsem s ní spokojen, klub se o nás stará dobře.

Mladým brankářům se snažím pomáhat různými tipy a cvičeními

Ve florbale se věnuješ i trénování. Začal jsi s ním v Českých Budějovicích. Co tě vedlo k tomu, že jsi začal pomáhat mladým brankářům?

Myslím, že v době, kdy jsem s trénováním začínal, nebyla péče o brankáře taková, jaká by měla být. Já jsem tomu chtěl u nás v klubu trochu pomoct. Trénoval jsem pár brankářů na tréninzích pro speciálně vybrané a doufám, že jsem jim něco předal i přes to, že jsem byl tehdy hodně mladý.

Momentálně někde trénuješ?

Teď ne. Maximálně když mě někdo pozve na kemp, tak se rád zúčastním, ale jinak ne. Ani jsem nad tím v tuto chvíli nepřemýšlel, ale nabídkám bych byl otevřený.

Každopádně jsi hodně aktivní na Instagramu, kam natáčíš různé tipy pro brankáře. Jak bys tuto aktivitu popsal někomu, kdo tě vůbec nezná?

Dávám tam hlavně rady pro malé brankáře, protože si myslím, že v převážně menších klubech se jim nedostane péče trenéra brankářů. Snažím se proto přispět základními tipy a cvičeními. Dál tam přidávám i věci ze svého osobního života, jako je třeba život ve Finsku.

Kdy jsi s tím začal?

Vlastně jsem s tím pořádně začal až v letošní sezoně. Začalo mě to hodně bavit a hlavně za tím vidím i určité výsledky, což mě motivovalo, abych na tom pracoval dál.

Co bys poradil mladým brankářům, kteří se chtějí zlepšit nebo kteří začínají?

Koukněte se na můj profil (smích)…

To je samozřejmě taky dobrá odpověď, ale měl jsem na mysli něco konkrétního (smích).

Určitě bych zaprvé doporučil nastudovat a pilovat techniku české brankářské školy, protože si myslím, že díky ní máme velmi dobré brankáře. Zadruhé je fajn jezdit na brankářské kempy, jako jsem to dělal já, když jsem byl menší. Popřípadě, pokud je tam ta možnost, sehnat si trenéra brankářů a trénovat s ním aspoň jednou týdně.

Děkuju za rozhovor a ať se daří jak tobě, tak týmu.

Díky moc. Doufám, že budeme vozit body!