Dovolím si začít trošku odlehčeně. Už ses dal po mistrovských oslavách dohromady?

To už je dávno, takže jsem v pohodě (smích).

Z pozice asistenta se přesouváš do role hlavního trenéra. Kdy se tato změna začala probírat?

První náznaky přišly někdy před play-off, zhruba v období února. Tehdy se to začalo řešit na úrovni klubu. Nabídli mi, jestli bych převzal A-tým, pokud by se Číča (Martin Czeczinkar) přesunul do jiné pozice. Já jsem souhlasil. A po sezoně, která nakonec dopadla tak, jak v tu chvíli asi nikdo ani ve snu nepředpokládal, se jen definitivně potvrdilo, že do nového ročníku půjdu v pozici hlavního trenéra.

Co pro tebe bude největší změnou na tom být hlavním trenérem?

Žádná závratná změna to zase nebude, realizační tým zůstane skoro stejný, klubové principy jsou poměrně jasně nastavené. Rozdíl pro mě jako pro hlavního trenéra bude hlavně ten, že odteď budu za všechno ručit a obsah mojí práce se zvýrazní. Ale není to nic, co bych neznal a nevěděl, co všechno to obnáší.

Už v realizačním týmu víte, jak bude rozdělená specializace?

Uvidíme, ještě přesně to nastavené nemáme, budeme to řešit teď v průběhu herní přípravy. Je možné, že to povedeme podobně jako loni, více rozděleně na útočnou a obrannou fázi. Třeba ale najdeme jiný způsob rozdělení rolí. Jak říkám, ještě se o tom budeme bavit a pak si to vyzkoušíme na Czech Openu.

Loňská sezona skončila nejlépe, jak mohla. Dá se teď vlastně v herním systému něco měnit?

Vnímám to tak, že není důvod úplně co měnit, ale rozhodně je co zdokonalovat a upravovat tak, aby naše výkony na hřišti byly dominantnější. Styl, kterým chceme hrát, je daný, jenom se více zaměříme na věci, ve kterých bychom chtěli být ještě preciznější a kvalitnější. Chceme být ještě lepší a produktivnější do útoku a zase o něco posunout náš výrazný progres obranné hry.

Do sezony vstoupí ženy jako úřadující mistryně. Budete terčem všech týmů. Jak se s tím popasovat?

V tomto bude následující sezona určitě jiná. V něčem to může být nebezpečné a holky to musí přijmout. Většina z nich ale s takovou situací nemá zkušenosti. Můžeme o tom stokrát mluvit, ale hráčky si to musí zkrátka prožít. A vlastně ne jenom hráčky, ale i my všichni kolem. Bude na nás celkově větší tlak a každá případná porážka se bude hodnotit jinak, než se hodnotila doteď. Ale s tím si musíme poradit. Nesmí nás srazit to, když se hned něco nepovede, nesmíme panikařit, musíme makat a věřit v to, co umíme.

Dá se podle tebe z tak rychlé změny role z černého koně na favorita nějak těžit, nebo je to jen břemeno navíc?

Je to příjemné břemeno (smích). Nemohli jsme si přát víc než vstupovat do sezony jako úřadující mistryně. Budeme mít sebevědomí, že jsme to už dokázali, že něco umíme. Do týmu navíc přišly zkušené hráčky, které už mají něco za sebou, takže náš tým bude znovu velmi slušně složený. A věřím, že bude silný, připravený, a že tuto novou výzvu zvládne.

Jak se po zisku titulu změnila kabina? Cítíš z hráček ještě větší hlad po úspěchu?

Ještě jsme zatím nebyli tolik v kontaktu, abych to výrazněji poznal, ale myslím si, že kabina asi lehce jiná bude, respektive, atmosféra v kabině bude jiná. Obhajovat nejvyšší pozice není jednoduché, bude tam tlak z venku, musí tam být i nějaký ten vnitřní tlak nás samotných, bez toho se dlouho na vrcholu udržet nedá. Ale zase si holky po loňsku budou více věřit a budou mít více zkušeností s tím, co je potřeba pro úspěch dělat. A to si myslím, že se ve fungování kabiny projeví.

Přivedli jste do týmu dvě velmi kvalitní hráčky. Jak jsi se skladbou spokojen?

Myslím, že náš kádr je momentálně hodně silný. Na pár pozicích to musíme ještě pořešit, ale základní dvacítka hráček vypadá velmi zajímavě. Siki (Nela Sikorová) s Pájou (Pavlína Bačová) jsou velmi kvalitní hráčky, obě reprezentantky, obě mají odehrané velké zápasy, takže věřím, že týmu dodají zase něco navíc.

Máte v plánu ještě nějaké příchody?

Uvidíme, ještě pořád je několik otevřených věcí, takže teď nemůžu říct na sto procent, jestli ještě budeme nebo nebudeme někoho přivádět.

Jaké typy hráček jste při výběru posil hledali?

Nebylo to úplně o konkrétních pozicích, ale zkrátka se na trhu objevily tyto hráčky, které u nás chtěly hrát. Siki se řešila už delší dobu. Je to holka, kterou znám odmalička. Má velkou florbalovou kvalitu, je pracovitá, ambiciózní a má super lidské vlastnosti. Chtěla změnu a jsem rád, že si vybrala Bulldogs. A Pája je ještě o něco zkušenější, zažil jsem ji v reprezentaci juniorek. Je rychlá, gólová, má tah na branku a věřím, že nám pomůže naplnit naše vysoké cíle.

Tým letos čeká premiéra v Poháru mistryň, který sis ve Vítkovicích zažil. Jak na něj pohlížíš?

Pohár mistryň je super soutěž, respektive, mohla by jí být. Ale už delší dobu hledá svou tvář, a ne a ne ji úplně najít. Momentálně na ni nemám jednoznačný názor. Ale zase vím, že až ty zápasy přijdou, tak do toho půjdeme na sto procent a budeme chtít uspět, ač si o jejím modelu myslíme, co chceme. Pro Bulldogs to bude zase něco jiného a asi to bude i hodně specifické. Týmy budou ořezané do podoby 12+2, což rozhodně není pro tým jako takový nic příjemného, ale na druhou stranu se týmy utkají ve svých nejlepších sestavách, a to může být pro fanoušky zajímavé. Méně už pak pro hráčky mimo sestavu, ale s tím my moc neuděláme. Nicméně, na soutěž se těšíme. Pro klub a fanoušky to bude zážitek a my se pokusíme jim ho udělat co nejlepší.

Jaké jsou ambice v této soutěži?

Chceme se dostat co nejdál. Hrajeme proti švýcarskému týmu, což je určitě hratelné a české týmy tuto konfrontaci v minulosti většinou zvládaly. Chtěli bychom to napodobit, ale víme, že Zug je v Poháru mistryň o dost zkušenější, takže nás čeká těžký úkol. Nicméně, věříme si a postup do semifinále je náš jednoznačný cíl. Dál zatím moc koukat nechceme, protože pak by asi záleželo, na koho bychom případně narazili. Je dost velký rozdíl dostat některý ze švédských týmů, anebo někoho z těch ostatních.

Jak bude důležitá šířka týmu?

Jsme ve třech soutěžích, přičemž Pohár mistryň i český pohár může být o dvou zápasech, nebo taky o čtyřech, respektive o pěti. Momentálně ještě čekáme na nějaká uzdravení a pak uvidíme, jestli budeme řešit ještě nějaké last minute posílení. Větší šířka kádru je určitě dobrá a potřebná, hlavně pak do období kolem play-off. A podle toho se budeme muset zařídit.

Nově jsi také trenérem reprezentace Slovenska. Co od nové pozice očekáváš?

Určitě budu chtít se slovenskou reprezentací uspět, jak nejlépe to půjde. Ambice Slovenek jsou momentálně trošku jiné než ambice Češek, takže to bude asi lehce jiné, než jsem u reprezentace zažíval doposud. Jsem rád, že získám zkušenosti s jinou reprezentací, s jinou mentalitou hráček, s týmem, který bojuje o místo na výsluní a má před sebou velké výzvy. A já mám takové výzvy rád. Vždycky jsem měl chuť být spíše tím lovcem než lovenou zvěří.

Jak časově náročné obě role podle tebe budou?

Myslím, že to bude podobné jako doposud, kdy jsem měl reprezentaci juniorek. Bude to určitě náročné, ale věřím, že to půjde zvládnout a nijak to nezasáhne ani do jedné z mých rolí.

Loni před sezonou jsi mi říkal, že sníš o superfinále. O čem sníš tentokrát?

O superfinále (smích). Obhájit by bylo fajn. To by teprve jednoznačně ukázalo, že už jsme doopravdy mezi špičkou. Takhle to ještě někdo může brát jako náhodu. „Sedlo jim to, měli štěstí, tak dobří ještě nejsou.“ Pokud by se nám to podařilo znovu, už by to bylo nezpochybnitelné. Ale na druhou stranu, ten loňský titul nám už nikdo nevezme, ať by se stalo cokoliv. Jsem ale přesvědčen, že ostatní týmy nás už budou brát hodně vážně, a že nějaké podceňování z jejich strany hrozit nebude. A stejně tak i u fanoušků.

Jaký tým bys označil za největšího vyzyvatele v boji o tento sen?

Já se nerad veřejně vyjadřuji o jiných týmech, o jejich síle a ambicích. To ať si s chutí dělá někdo jiný. Navíc je momentálně ve všech týmech docela pohyb, takže těžko predikovat. Když už bych teda musel někoho říct, tak bych pocitově řekl asi Tatran. Přivádí nové zajímavé hráčky a zároveň nevím o nikom, kdo by odcházel. Ale máme červenec a nikdo neví, co bude za třičtvrtě roku.