Co tě přimělo k tomu, abys pokračoval v Bulldogs i v následující sezoně?

Mám k tomuto klubu velkou vazbu a cítím se být buldokem. Navíc mám pocit, že jsem tady něco nedokončil a nějaká práce na mě ještě čeká. Chci klubu pomoct, aby hrál v příští sezoně nejvyšší soutěž. Dalším aspektem byla taky maturita a přijímačky na vysokou školu.

Měl jsi i další možnosti, kde pokračovat? Uvažoval jsi nad Boleslaví nebo nad případnými dalšími superligovými týmy?

Jo, nějaké nabídky ze Superligy jsem dostal, ale myslím, že pro mě je mnohem logičtější pokračovat tady v buldocích. A to i kvůli tomu, že ten tým Bolky je teď opravdu nabitý.

V Bulldogs máš taky výhodu v tom, že už všechno znáš, že? Dohromady tady hostuješ už popáté (smích).

Přesně tak, je to opravdu můj domácí klub (smích).

Buldoky čeká návrat na SportPoint, kde jsi hrál naposledy juniorské play-off v sezoně 2022/23. Těšíš se na tuto halu?

Kdykoliv přijdu do haly, tak je v ní takový zvláštní zápach (smích). Ale odehrál jsem tady spoustu důležitých zápasů a mám to tady moc rád. Myslím, že každý buldok má tady tu halu v srdci.

Co si slibuješ od 1. ligy mužů, kterou jsi vlastně nikdy nehrál?

Sice jsem ji nikdy nehrál, ale rád bych se stal jednou z hlavních tváří týmu, protože myslím, že tyhle roky dají mé kariéře další směr. Chtěl bych se dostat zase do laufu, který teď potřebuju. Věřím, že tady v Bulldogs budou mít moje výkony vzestupnou tendenci.

A jak se těšíš na tu herní změnu? Buldoci by měli být ten tým, který bude hrát na míčku a tvořit.

Přesně tak, těším se, že budeme víc tvořit a udávat tempo zápasu.

Přestože je ti teprve 18 let, jsi poměrně zkušený. Byl jsi ve Švédsku, vyzkoušel sis povedené juniorské play-off, v Superlize jsi hrál za Boleslav a bojoval o udržení s Bulldogs. Bereš Švédsko jako svůj prozatímní vrchol?

Švédsko asi jako vrchol neberu, ale spoustu jsem se tam toho naučil a každému bych to angažmá doporučil. Ale na druhou stranu si zpětně přiznávám, že mi tamní styl florbalu, oproti tomu našemu, tolik neseděl. Ve Švédsku totiž hrají úplně jinak.

A co tedy považuješ za svůj vrchol?

Letošní mistrovství světa juniorů a doufám, že další přijde tuto sezonu – postup s Bulldogs zpátky do Superligy.

Ještě zpátky ke Švédsku. Co ses tam všechno naučil?

Všechny domácí činnosti. Praní, vaření a tak dál (smích). A florbalově asi hru do těla a střelbu, protože ta liga je v tomto opravdu úplně někde jinde než ta naše.

Jak dlouho ti trvalo, než ses švédskému stylu přizpůsobil?

Já jsem docela přizpůsobivý člověk, takže bych řekl, že to šlo docela rychle. Asi k tomu pomohlo i to švédské prostředí, díky kterému jsem si to tam moc užíval.

V minulé sezoně jsi vystřídal dva týmy – budoucího mistra a poslední tým tabulky. Byl to pro tebe velký rozdíl?

Jak jsem říkal, dokážu se přizpůsobit. V Bolce jsme hráli častěji na míčku a nemuseli jsme tolik bránit. Ale vyhovovalo mi i to, jak jsme hráli v Bulldogs, kde jsme chodili do rychlých protiútoků.

Mimochodem, máš zlatou superligovou medaili z Boleslavi?

Nemám (smích). Ale ještě lepší je, že na Champions Cupu jsem byl napsaný jako člen týmu, ale ani tak jsem medaili nedostal (smích).

Jak zatím vnímáš tým? Co říkáš na posily?

Myslím, že ten tým je opravdu našlapaný. Teppo Salo bude na 1. ligu obrovská posila, Pacy (Patrik Pacek, ponz. red.) ze Slovenska je zase střelec a Fero Vykopal. Takže se na to moc těším.

Ještě Matěj Veselý, se kterým se určitě znáš z Boleslavi. Pro něj je to ale vůbec první působení v Bulldogs. Ptal se tě na nějaké rady?

Jak Mates přijel, tak jsme se pobavili a ukázal jsem mu město. Myslím, že tady bude mít svoji věkovou skupinu a bude mu to vyhovovat. V Bulldogs je víc mladých kluků než v Bolce, kde je tým trošku starší.

Jak probíhá letní příprava?

Pro mě je to po dlouhé době kompletní letní příprava, protože loni jsem do Bolky přišel až na přelomu července a srpna. Musím říct, že s Milanem Pírkem je těžká (smích). Ale jsem za to rád. Nebál bych se říct, že je to hodně srovnatelné s Boleslaví.

Patříš mezi ty, kteří letní přípravu nemají rádi?

Mně příprava nevadí. Jediné, co mě trochu nebaví, je to, že nejsme tolik na florbalkách, protože já to mám s míčkem rád.

Díky za rozhovor a ať se sezona baví o něco víc.

Taky děkuju.