BULDOČÍ MLÁDEŽ - TRENÉR LUKÁŠ JALOVÝ

Ahoj Lukáši,  kromě zápasů a tréninků mužského A-týmu tě můžeme vidět jako trenéra přípravky, je to tvoje první zkušenost s trénováním?

Zdravím všechny čtenáře. Přípravku vedu už druhým rokem, takže to pro mne není úplná novinka. Stále jsem ale trenér začátečník a musím se toho o trénování ještě spoustu naučit. 


Baví tě práce s tak mladými hráči?

Na začátku jsem z toho měl velké obavy a vůbec se mi do toho nechtělo. Postupem času se to zlepšovalo a dnes mě práce s dětmi velmi baví a jsem rád, že jsem s tím začal. Práce s dětmi si opravdu užívám. Baví mě každý trénink, kdy můžu dětem předat nějaké svoje zkušenosti nebo je naučit něco nového. 


bulls_spa_26092015-8288.jpgU této věkové kategorie můžeš děti nadchnout pro sport na celý život, ale také je odradit. Cítíš velkou odpovědnost?

Nikdy jsem o tom takhle nepřemýšlel. Snažím se připravovat tréninky tak, aby to děti bavilo. Zapojovat různé hry a cvičení stavět hlavně zábavnou formou. Doufám tedy, že nikoho od tohoto krásného sportu neodradím.


Co je podle tebe nejdůležitější se zamlada naučit?

Dle mého je nejdůležitější, aby to děti bavilo. Aby se těšili na každý trénink. Mohli na něm zapomenout na školu a užívali si hru s balónkem. Jinak jsou naše tréninky zaměřené hlavně na hru s míčkem a techniku hokejky. Tudíž základní florbalové dovednosti.


Osobně jsi znám jako tvrdý hráč. Vedeš své svěřence i tímto směrem?

Ano, to je pravda. Mám rád osobní souboje a tvrdou hru tělem (samozřejmě v rámci pravidel :-) ) .  Rady takového typu používám spíše u starších žáků „B“, které od letošní sezóny taky trénuju. V přípravce zatím ne.


Jak je vlastně přípravka organizovaná? Máte nějaké turnaje? 

V přípravce máme „ligové turnaje“, které zaštiťuje florbalová unie. Jelikož má přípravka mnoho hráčů ne všichni mohou na tyto turnaje jezdit a proto pořádáme i tzv. neligové turnaje. Na těchto turnajích mohou změřit své síly všichni hráči přípravky především však ti, kteří nehrají turnaje ligové.


Jsi trenér samouk, nebo čerpáš inspiraci od svých bývalých trenérů?

Inspiraci se snažím čerpat všude, kde to jde. Od mých trenérů z mládí, současných trenérů, ale i od trenérů ostatních kategorií. Když vidím nějaké cvičení, které se mi líbí hned přemýšlím, jak ho zařadím do tréninku. Popřípadě si je lehce upravím a použiju.


Máš v plánu se trenéřině věnovat i do budoucna, nebo se jedná spíš o zábavu a koníček?

Trénování mě opravdu baví a nadchl jsem se pro něj.  Pokud by byla možnost věnovat se trénování i dál určitě bych se nebránil. Ale vzhledem k tomu, že jsem pořád začátečník musím se toho ještě hodně naučit, abych se mohl stát trenérem.


Pojďme na chvíli k tobě jako hráči, ty sám jsi odchovancem blanenské florbalové škoMAD_4337.pngly. Jak na své začátky vzpomínáš?

S radostí. Měl jsem skvělé trenéry, kteří nás vedli k tomu, aby nás florbal bavil. Na každý trénink jsem se těšil. Občas bych se chtěl do této doby vrátit. Vrátit se do dětských let kdy moji jedinou starostí bylo, jak dlouho mě rodiče nechají hrát si venku s kamarády.


Co tě jako malého nejvíc na florbalu bavilo?

Jelikož jsem hrál i hokej, kde se mnohem více využívá hra tělem, uplatňoval jsem tuto hru i ve florbale. Florbalisti nebyli na takovou hru zvyklí, vyhrával jsem hodně osobních soubojů a bral tak soupeřům míček :-)


Již pár let jsi členem Bulldogs Brno. Jaké jsi měl důvody k přestupu k nám do klubu?

Jednou jsme dostali já a dva spoluhráči pozvánku na regionální výběry dorostenců. Výběr měl na starosti David Kyzlink, který trénoval a stále trénuje v Buldocích juniory. Po finálovém turnaji se mě ozval s nabídkou jestli nechci zkusit pár tréninků v Brně. Nabídku jsem bez váhání přijal a nechali si mě tu až do dnes.

 
Čeho bys chtěl ve florbale ještě dosáhnout, ať už jako hráč, nebo jako trenér?

Jelikož florbal byl, je a ještě nějakou dobu bude neprofesionální sport, chci se tím hlavně bavit. Užívat si každou příležitost kdy si můžu zahrát a pobavit se u toho s dobrými lidmi.
 
MAD_3610-(1).png