Czeczinkar: "Klíčem k úspěchu bylo vítězství v play-down, nikoliv záchrana extraligy."

KRÁTKÉ SHRNUTÍ PLAY-DOWN
Buldočky udržely extraligovou příslušnost v baráži s pražskými Black Angels, které nenašly recept na Buldočky ani v jednom ze tří zápasů. (3:0 na zápasy)
Baráži předcházela dvě kola Play-down. V tom prvním se Buldočky střetly s Jičínem, se kterým došla série až do 7. rozhodujícího utkání. V něm byly šťastnější soupeřky. (3:4 na zápasy)
Následovalo Brněnské derby s Židenicemi. Buldočkám nevyšel vstup do série a první utkání prohrály, v dalších 4 utkáních však jasně dominovaly a Židenice poslaly do nižší soutěže. (4:1 na zápasy)

Martine jaké byly tvé první kroky při příchodu do Bulldogs Brno?
Nejtěžší a zároveň nejdůležitější bylo se rychle adaptovat, poznat současný herní stav týmu, kdy bylo potřeba udělat řadu změn, abychom mohli být konkurence schopný tým v play-down.
Další krok bylo navnímat kolektiv, uvolnit případné napětí v týmu, udělat kvalitní smysluplné tréninky, na které se bude navazovat. Hráčky se v nich tak začaly cítit jistější a těšily se na ně. Zásadní bylo využití potřebného impulzu už do prvního zápasu s Panthers Praha. 
První dva týdny byly náš odrazový můstek směrem k Play-Down, kde se vybudovala alespoň základní důvěra mezi trenérem a hráčkami. Na holkách byla znát obrovská "deka" proher. I když jsme tréninkový proces a atmosféru z části vylepšili, tak sami nevěřily, že to dokáží v zápase. Potřebovaly důkaz, který se povedl, alespoň bodovým ziskem :)
Postupně mi také v prvních dvou týdnech kluci z realizačního týmu pomohli objasnit konkrétní vazby, kondiční a herní možnosti hráček na jednotlivých postech. 
Poslední tři týdny, včetně zápasů základní části jsme měli na to najít ideální složení jednotlivých formací. Dále jsme se snažili zabudovat systém hry do obrany i útoku každé lajně na míru dle typů jednotlivých hráček a ten jsme pak rozvíjeli. 
 

Překvapilo tě něco?
Pozitivně - Určitě schopnost pozitivně přijímat a pracovat s novými informacemi. Od video-přípravy po každý trénink se něco neustále posouvalo. To se z větší části vždy objevilo i v utkáních a mohli jsme se o to opřít. Bylo to pro mě překvapení, kolik informací v tak krátké době se dá do ženského florbalu zapracovat. Bavilo mě, že v rámci prohry jsme si s realizačním týmem vyhodnotili, co je pro holky nová situace - nejen herní, ale i mentální a okamžitě jsme s tím začali pracovat. 
 
Negativně - Množství dovednostních nedostatků, díky kterým jsme měli celkově velké limity především při hře na míčku. Proto jsme zařadili jeden dovednostní trénink navíc do tréninkového standardu. 
 

Jak hodnotíš jednotlivé série?

BULLDOGS vs. JIČÍN
V této sérii jsme se naučili pracovat hlavně sami se sebou. Dokázali jsme se poučit a pracovat se situacemi, kdy náš tým prohrává. Odolnost našeho týmu především ve třetích třetinách, kdy jsme dokázali dotáhnout soupeře nebo i otočit zápas v náš prospěch při hře power-play.
Negativem bylo vypadávání hráček z rolí, kdy jsme několikrát v průběhu utkání vedli a soupeře jsme lacino pouštěli zpět do zápasu.
 
BULLDOGS vs. ŽIDENICE
Nastartovala nás první prohra venku. Soupeř byl na nás dobře připraven po taktické stránce. My jsme vše doháněli až v závěru utkání. 
Rozbor hry soupeře, změna stylu obranného pásma a chuť po gólech vyprovodila Brněnské soupeřky do první ligy. Je to škoda pro tento region, který by měl mít extraligové zástupce. 
Jsem pyšný na to, jak celý tým fungoval v podporování a emočního nastavení v průběhu zápasů.
 
BULLDOGS vs. BLACK ANGELS
Nejvíce jsme bojovali s rychlostí a houževnatostí soupeře.
Dařilo se nám však rozbíjet vysoké napadání soupeře pomocí roztahováním hry s krásnými kombinacemi do prázdné. Některé zápasy byly zkomplikované naší nedůsledností, laxností v soubojích a návratech do obrany. 
 

Nešlo si nevšimnout velkého progresu družstva za těch 10 týdnů. V čem vidíš největší posun týmu ty?
Mentální odolnost a vítězná mentalita. Schopnost otáčet zápasy, dovést zápasy i s výsledkovým vedením do vítězného konce. Kombinovat více systému hry a využít je ve správný čas v průběhu utkání. Holky začínaly každým zápasem nabírat ztracenou sebedůvěru. 
Průměr vstřelených branek na utkání, počet vyhraných utkání oproti základní části sezóny a čtyři vyhrané zápasy s Židenicemi za sebou potvrdily, že výsledky, ale i předvedená hra ve většině utkání, není náhoda.
 

Co bylo klíčem k úspěchu?

Víra v cíl, který jsme si stanovili - vítězství v play-down, nikoliv záchrana extraligy! Práce s rolemi a odpovědnostmi jednotlivých členů realizačního týmu. Maximální příprava na každý týden - trénink i zápas. 
 

Co byly další klíčové aspekty úspěchu?
Klíčovou roli sehrály zkušené hráčky: Koláčková, Krejčíková, Hložanková, které se vrátily ve správnou chvíli k týmu, kdy dokázaly výborně propojit a stmelit kolektiv. Návrat střelkyně Míši Žákové po zranění podpořilo sílu v týmu. 
Nerad bych na někoho zapomněl, ale naše cesta má spoustu příběhů. 
Každý do týmu přispěl, ať už mluvíme o náhradnicích, realizačním tymu či juniorkách, kterým chci ještě jednou poděkovat za simulaci zápasových podmínek v tréninku. Spousta z nich se adaptovalo do hry žen v poslední čtvrtině sezóny a jsou příslibem budoucnosti do další éry Bulls.
 

Jaká byla oslava?
Velkolepá, spontánní a dlouhá jako celá sezóna :)))
 

Co teď?
Doufám, že najdu čas na odpočinek a konečně zkusím na chvíli vytáhnout míček z hlavy.
S klubem řešíme další možnosti spolupráce a větší využití mých předností v ženské složce, včetně pokračování u A-týmu žen. Vše se bude odvíjet od podmínek a kompetencí, na kterých se budeme obě strany snažit domluvit.
 

Chtěl bys říct něco na závěr?
V první řadě bych rád poděkoval vedení Bulldogs Brno za důvěru a podporu mého úsilí od prvního do posledního dne klíčového zápasu baráže. 
Holkám patří velké díky za to, jak mě mezi sebe přijaly. V posledních měsících toho hodně obětovaly. Nejen v rámci týmu svoji pílí, ale i kus osobního života. Ať chceme nebo ne, stále tento sport není profesionální. 
V neposlední řadě jsem cítil vedle sebe silný realizační tým ve složení: Honza Novotný, Miroslav Mikšl a Miroslav Vybíral. 
Chtěl bych poděkovat také za novou inspiraci Janu Pazderovi, se kterým jsem konzultoval naši hru i přípravu na soupeře.
Pomohlo také zapojení Jakuba Haltmara směrem ke gólmankám. V sérii se Židenicemi byl vidět velký progres a jistota Jany Prátové v zaléháváni míčků či hře soupeře za naší brankovou čarou.
Za tým chci ještě poděkovat našim skvělým fanouškům, kteří nás hnali neuvěřitelně dopředu. Děkujeme. Vážíme si toho!