Nový trenér žen - Jirka Uher
"...s týmem žen se chci herně posunout o kousek dál." Říká odhodlaně trenér Jirka Uher, jenž převzal tým po dvou letech co by asistent Rudolfa Škubala.
Přebral jsi funkci hlavního trenéra áčka žen, co k tomu vedlo?
Ano, po přesunu Rudy Škubala k dorostencům jsem se dohodl s prezidentem klubu, že se ujmu postu hlavního trenéra. Zvažoval jsem tento krok, s Rudou se mi 2 roky pracovalo skvěle a myslím, že v obou letech jsme se dopracovali i k hezkým úspěchům, za který považuji i 9.místo po základní části Extraligy, kdy nám play off uteklo opravdu jen o jeden zápas. Ale nakonec jsem si řekl, že u žen ještě zůstanu a zkusím se s nimi posunout herně zase o kousek dál. Jen tyto cíle se nedají vyjádřit umístněním v Extralize, jde o dlouhodobější posun s několikaletou vizí, kde paradoxně může dojít i k tomu, že letošní sezóna může být výsledkově horší.
Jak bude vypadat realizační tým?
S ohledem na odchod Rudy bude v realizačním týmu mojí dvojkou Ivo Zdráhal, kondici bude mít po celou sezónu, nejen v některých částech, na starosti Tomáš Hlinský. Prezident, Míra Mikšl, se snaží ještě angažovat vedoucího týmu a já počítám opět se zapojením některých bývalých hráček do tréninkového procesu + řeším i některé hráčky, které chtějí trénovat, ale bez zásadní ambice naskočit zase do Extraligy, že by v trénincích pomohly mladším holkám.
Už jste začali s přípravou na novou sezónu?
Ano, začali jsme kondičními tréninky právě pod vedením Tomáše Hlinského. Jsem rád, že se rozhodl pro větší zapojení do celé přípravy a věřím, že toto bude jeden z dalších velkých posunů, který by tým mohl udělat a co by se mohlo projevit i na celkovém obrazu ve hře.
Jak příprava vypadá v aktuálním období?
Zatím trénujeme 2x týdně, ale od příštího týdne, kdy se rozvolňují vládní opatření, budeme mít 3 tréninky povinné a pak pro část ženského týmu i další 2 bonusové tréninky. S jedním tréninkem už se posuneme i do haly, kde bych rád začal pracovat na individuálních herních činnostech.
Co v rámci přípravy plánuješ?
Hlavní zaměření kondice je síla, která se projeví následně v rychlosti a dynamice. Individuálně bych pak rád, aby holky zapracovaly na vytrvalosti. V hale chci pracovat hodně na základních herních prvcích, souhře a hře na malém prostoru. No a hodně nás trápila střelba a zakončení, tady pořád hledám ten správný recept „na góly“, ale věřím, že se nám podaří časem zapracovat i na tomto 😊
S jakými ambicemi jdeš do nové sezóny?
Už jsem trochu naznačoval v první otázce, že letos nepůjde jen o umístění v tabulce. Rád bych rozpracoval dlouhodobější formát rozvoje části ženské složky v klubu. Propojení spolupráce od žen až po talentované dorostenky, společný přístup a principy v tréninku a přípravě obecně. Ale ano, chci pracovat i s konkrétní ambicí a tou zůstává určitě boj o historické play off pro ženy Bulldogs Brno. Střízlivější ambice, i s ohledem na aktuální odchody hráček a ukončení aktivní činnosti, je klidné udržení Extraligy a možnost dále pracovat s hráčkami v rámci nejvyšší soutěže v zemi.
V čem vidíš největší prostor pro zlepšení?
Já mám pořád obrovský problém s individuálními herními činnostmi většiny hráček. Nejsme schopní hrát 1na1, víc než 2 přihrávky bortí větší kombinaci, variabilita pohybu v prostoru a reakce na změnu postu a větší souhra spojená s kreativitou. Ale všechno jsou to přirozené věci na tak v podstatě mladý tým v Extralize. No a pak systém obrany, domnívám se, že jsme za rok nenašli ten, který by nám zcela vyhovoval.
Jaké je tvé civilní zaměstnání – je těžké skloubit práci s trénováním extraligového týmu?
Pracuji na Masarykově univerzitě jako vedoucí odboru vnějších vztahů a marketingu a současně jako ředitel Kariérního centra MU. V aktuální době pandemie jsem řídil Dobrovolnické centrum, které se do budoucna stane stálou součástí univerzity, takže mi přibyla další agenda… Upřímně, úplně jednoduché to není, ale florbal mám rád a baví mě, obzvláště, když má člověk k dispozici tým s hráčkami, které chtějí a mají motivaci. No a především, jsou skvělá parta, to se člověk těší, že přeskočí z práce do jiného stresu a nervů, takové pozitivní endorfiny :-D
Stíháš kromě práce a trénování také něco jiného – jaké máš koníčky?
No, ty jo, koníčků by bylo, jen ten čas není a bojím se napsat, že vlastně rodina je můj koníček (až si toto přečte moje dcera, to bude „doma“ mazec, ale máme se rádi a ona to ve finále chápe a fandí mi). Ano, musím přiznat, že se mi stává, že stavím práci a florbal i před rodinu a o dalších koníčcích ani nemluvím. Ale moc rád jezdím do hor nebo obecně do přírody, kolo, pěší turistika, brusle… V zimě mám rád hokej, který jsem kdysi hrával soutěžně, ale na to čas není vůbec, stejně jako na kytaru nebo vinohrad a víno… Ale najdu si chvilky a snažím se vybojovat i čas sám pro sebe a pro své blízké (partnerský vztah nevyjímaje, kdy moje polovička nemá i díky tomu florbal úplně v lásce, když jí krade čas se mnou, ale rozumí mému nadšení pro trénování).
V mužském kádru se v průběhu minulé sezóny objevil i Tvůj syn, trénoval jsi ho někdy?
No, doufám, že Kubáňo naskočí i do této sezóny, a ještě víc a úspěšněji. Patřím k té staré generaci otců, co rádi vidí úspěchy svých dětí v tom, čeho sami nedosáhli :-D :-D :-D Ano, kdysi dávno jsem ho trénoval, ale to bylo v mladších žácích úplně na startu. Pak už jsem nechtěl, jen jsem ho sledoval a podporoval. Výjimka byly turnaje a reprezentace neslyšících florbalistů, kterou jsme společně vybudovali a vlastně vedli s Robertem Novákem. A turnaje, to bylo něco, to nás bavilo a stále baví, takže se těším na společné další florbalové zážitky.
Nejsi rodilý Brňák, odkud jsi do Brna přišel, případně odkud pocházíš?
Pocházím z Břeclavi, od roku 1996 mám trvalé bydliště v Lednici na Moravě, kde jsem se na chvíli usadil a pak se vrátil do Prahy a kde teď už zase 2 roky žiji. Byl jsem skoro 30 let v Praze, po studiu jsem tam zůstal a začal pracovat ve firmách, primárně v médiích. No a před 2 lety jsem přijal nabídku Masarykovy univerzity a vrátil se zpět do rodného kraje. Co bude dál se uvidí, zatím moje mise ještě neskončila.
Fyzička nebo práce s míčkem?
Těžké odpovědět jedním slovem. Bez fyzičky je vám velmi brzo práce s míčkem k ničemu. Já byl vždycky více vybaven fyzicky a šli mi kombinace a přihrávky, proto se mi možná nyní víc líbí práce s míčkem.
Guláš nebo svíčková?
Jsem kluk se základem sedlácké rodiny, takže zabijačkový guláš vyhrává :-D
Blondýnky nebo brunetky?
Ujížděl jsem na blondýnkách a většinou skončil s brunetkou :-D Ale volil bych pihovatou zrzku 😉
Léto nebo zima?
Zima, zamiloval jsem si běžky, zkusil skialpy a rád bych se letos vrátil k hokeji (tajné přání, ale asi zase nebude čas…).
Trestné střílení nebo pětiminutový trest?
Trestné střílení, přesilovky nám nejdou a asi jsme v nich víc gólů dostali, než dali… Další námět na zlepšení, mimochodem 😊
Slovo na závěr…
Chtěl bych moc poděkovat fanouškům za podporu. Ale i rodičům, babičkám, dědečkům, přítelkyním a partnerům. Sezóna bude těžká, domnívám se, že daleko těžší než ta minulá, kde působil vliv euforie z první extraligové sezóny. Proto bych chtěl a přál si, aby nás všichni zase maximálně podpořili a věřili nám, protože ten florbal neděláme zdaleka jen pro sebe, ale i pro radost všech těch lidí kolem a zklamání nás bolí o to víc, když přijde. Věřím, že ale zase budeme rozdávat i florbalovou radost a že se bude na co dívat. Moc děkuji za rozhovor a těším se na všechny, kdo mají florbal rádi, a především ten buldočí 😊