Koláčný - Jsem rád, kam se výchova mládeže v Bulldogs posunula
V programu k utkání umísťujeme na prostřední straně rozhovory s hráči a hráčkami A-týmů Bulldogs. Ne vždy se ale celý rozhovor do programu vejde. Proto pokračování rozhovoru následně naleznete zde na webových stránkách.
.png.aspx?width=350&height=633 "IMG-1696asdasd-(1).png")
Na některých utkáních chybíš, proč?
Hned po maturitě a mistrovství světa jsem dostal nabídku z Otrokovic, kterou jsem přijal, hlavně z důvodu studia na univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Byl jsem již hodně dlouho dopředu rozhodnutý, že budu navštěvovat fakultu logistiky. Celou situaci jsme s vedením týmu vyřešili přestupem do Panthers Otrokovice a následným střídavým hostováním v Bulldogs, které dovoluje florbalová unie pro hráče, kteří vyšli z juniorské kategorie. Jsem rád, že mi vedení vyšlo vstříc a já teď mohu hrát superligu i pomoct svému mateřskému týmu.
Ve kterém klubu jsi začínal a kdy?
Začínal jsem v roce 2007, kdy jsem poprvé došel na trénink Bulldogs Brno do školní tělocvičny na ulici Novoměstská. S dnešními podmínkami se to absolutně nedá srovnat. Jsem hrozně rád kam se výchova mládeže posunula. Každý tým má několik trenérů, kteří svou práci odvádí velmi dobře a už se těším co z jejich práce vyjde za talenty do A týmu. Nicméně z tělocvičny na Novoměstské vyšli hráči ročníku 98-00, kteří jsou momentálně stavebními kameny týmu mužů.
Vzpomínáš na svůj první gól?
Na svůj první gól za Bulldogs v mládežnických kategoriích si nepamatuji, ale určitě to bylo v přípravce. Na první gól v mužích si moc dobře pamatuji, protože to byla i moje první střela v mém prvním zápase v Superlize. Bylo to proti Chodovu, kdy jsem jako hráč, co vyšel z dorostenců celkem koukal na hráče jako Ondrušek nebo M. Koutný. V zápase jsem ještě proměnil nájezd. Tak že jsem si lepší premiéru nemohl přát.
Jakou roli máš v týmu?
Moje role v týmu je hlavně pozvednout lajnu, ve které hraji. Momentálně totiž trénuji primárně v Otrokovicích, tím pádem je moje role jiná než v minulém roce. Cítím se tedy aspoň jako herní lídr, nic méně roli lídra v kabině nechávám jiným, kteří jsou s týmem v denním kontaktu.
Kdo je tvůj vzor?
Vzor nemám, chci si od každého vzít to nejlepší. Líbí se mi například profesionalita Jaromíra Jágra. Z florbalistů jsem si hodně vzal od Petra Kadlece nebo Toma Ondruška.
Nejsilnějším okamžikem pro tebe jistě bude zisk zlaté medaile na juniorském MS. Jak hodnotíš turnaj s odstupem, změnilo se něco po šampionátu?
To rozhodně. Svůj výkon bych zhodnotil kladně. Naše formace měla za úkol ubránit nejsilnější formaci soupeře. Takže pro nás byly i zdánlivě lehké zápasy těžké. Každý tým z top 8 dokáže složit alespoň jednu konkurence schopnou lajnu. Za celé mistrovství jsem byl u 2 inkasovaných branek, svůj úkol jsme splnili na výbornou. S celým mistrovstvím jsem tedy spokojen a nic bych neměnil. Po mistrovství se pro mě asi nic extra nezměnilo, jen mám v pokoji zlatou medaili, spoustu zážitků a zkušeností.
Každý fanoušek si tě vybaví v brýlích, zkoušel jsi třeba čočky?
Na brýle jsem jednoduše zvyklý a nemám v plánu to měnit. Aspoň díky nim mám ochráněné i oči. Samozřejmě to nejsou obyčejné dioptrické brýle, ale jsou to speciální dioptrické brýle na sport.
Jsi zadaný?
Bohužel pro všechny moje fanynky ano :D. Jsem šťastně zadaný už přes 2 roky. Přítelkyně pravidelně dělá hlasatelku na zápasech A-týmu. Dříve hrála za ženskou složku Bulldogs, ale ze studijních důvodu ukončila kariéru. Ale třeba se ještě ke hraní vrátí.
S jakou hraješ florbalkou?
Momentálně hraji s florbalkou značky Salming a to přesně s technologií Tourlite Aero. V průběhu sezóny střídám čepele Quest a Quest1, vždy podle pocitu
Co tě baví mimo florbal?
Mimo florbal mě baví trávit čas s přítelkyní a kamarády. Dalším koníčkem je NHL, které sleduji už od mala a hodně se o tuto hokejovou ligu zajímám. Ne jen z hlediska lajka, ale sleduji statistiky hodně podrobně.
Kdo je tvůj největší fanoušek
Každý člen mé rodiny je obrovským fanouškem. Ale zmínil bych hlavně dědu, který navštěvuje pravidelně každý zápas a pokud hrajeme venku, tak kouká na videu. Moje výkony pak spolu probíráme. Celá rodina mě hodně podporuje, za to všem členům moc děkuji.
Co bys doporučil mladým hráčům?
Hlavně ať je florbal baví. Ať nedělají něco z donucení, protože to často nemá výsledek. Mě florbal bavil už od malička, vždy když jsem přišel domů ze školy, tak jsem vzal hokejku do ruky a vystřelil na bránu, kterou mám stále doma, víc jak 100 střel každý den. Tak že tím bych hráčům doporučil, ať si dávají navíc. Protože jen tak můžou být lepší než ostatní.