Rozhovor s trenérkou mladších žáků Gabrielou Úlehlovou
Oblíbená trenérka se po několika sezónách loučí se skupinou přípravka/elévové a přesouvá se k mladším žákům.
Jak hodnotíš turnaj Prague Games, na kterém jste byli v červenci? .jpeg.aspx?width=400&height=301 "WhatsApp-Image-2020-06-21-at-13-14-56-(1).jpeg")
Na turnaji jsem byla s kategorií B12 tzn. kluci, kterým bylo max 12 let. Tři roky po sobě jsme z tohoto turnaje přivezli medaili a loni dokonce zlatou, takže jsme byli, ač neradi pod tlakem. Turnaj je na vysoké úrovni a v této věkové kategorii na tom zahraniční týmy nejsou tak dobře, takže jejich absence nám nevadila. My se těšíme na každého soupeře, který nás dokáže prověřit, proto je vždy cílem hrát play-off A a dostat se co nejdál. Atmosféra finálového zápasu, kde je slavnostní nástup s hymnou, line-up, přenos na velké obrazovce – to vždy přiměje rodiče uronit slzu a být na své dítě pyšné. Letos vždy skvělým rodičům pomohli na tribuně fandit i naši junioři. Koncepce turnaje, kdy jsme finálový den hráli 4 zápasy, nám vzala hodně sil, které nám ve večerním boji proti výběru Olomoucké kraje chyběly. Jsme rádi za každého soupeře, který nám dá „lekci“, protože prohra je nejlepší motivace do tréninku.
Jak proběhla jarní část přípravy a jak bude vypadat léto před nadcházející sezónou?
Po návratu do tréninkového procesu jsme se soustředili hlavně na atletickou část, seznamovali se s dlouhými i krátkými běhy a někteří poprvé poznali, že sport bolí.
V podstatě jde jen o naznačení toho, co je v dalších kategoriích čeká a že sezóna nekončí posledním ligovým hvizdem píšťalky.
Trénovali jsme do prázdnin a společně se potkáme na celoklubovém soustředění v polovině srpna. Další tréninky začnou v klasickém režimu od září.
S jakými ambicemi jdeš do nové sezóny?
Vzhledem k tomu, že u této kategorie budu první sezonu, tak nepokazit práci Adama Konečného v předcházejících sezónách. A moji největší ambicí je, aby kluky florbal stále bavil, byli draví a hrdí na svůj klub. Chci vychovat sportovce, kteří budou vědět, že pokud chtějí být nejlepší, musí na sobě pracovat i mimo palubovku a nezapomínat na regeneraci.
Co je Tvé civilní zaměstnání? Je pro Tebe těžké skloubit práci s trénováním?
Jsem zahradní architekt, takže moje profese mi umožňuje věnovat se i florbalu a tak mohu pracovat pro klub jak přímo, tak nepřímo formou vedení hodin tělocviku ve florbalových třídách na ZŠ Kamínky nebo florbalové tréninky pro MŠ Kometka. Ale bez diáře, bych nezvládla nic – organizace času a tolerantní klienti – to je proč mohu být stále součástí tohoto klubu.
V klubu nejsi jen jako trenérka, ale také jako manažerka. Co máš na starost?
Již několik let působím jako manažerka klubu se zaměřením na rozvoj mládeže, což obnáší hlavně náborové akce, komunikaci s rodiči, pravidelné setkávání s radou rodičů.
Pravidelně jezdím na vzdělávací akce a jsem i školitelem Českého florbalu.
Stíháš kromě těchto dvou věcí také něco jiného – jaké máš koníčky?
Patřím mezi ty šťastné jedince, pro něž je práce koníčkem. Můj obor je hodně vnímání přírody a vztahů v ní, proto mě baví cestovat a pro dobití baterek chodit po horách v létě i v zimě a užívat si ticho, kterého na hale moc není.
Fyzička nebo práce s míčkem?
Na toto jde odpovědět? Práce s míčkem ve vysokém tempu.
Guláš nebo svíčková?
Svíčková
Modrooký nebo hnědooký?
Hnědooký
Léto nebo zima?
Miluj bílou, takže bílá zima na horách.
Trestné střílení nebo pětiminutový trest?
V případě trestu pro nás – trestné střílení, v případě trestu pro soupeře – pětiminutový trest.
Slovo na závěr…
Přeji všem krásný zbytek prázdnin a na všechny se těším v září!