Psycholožka doporučuje

Milí Buldoci, 
 
jmenuji se Petra Nevtípilová a jsem psycholožka s poradenskou praxí 15 let v oboru a mnohaletou zkušeností v oblasti krizové intervence. Jak jste si mnozí z vás všimli na sociálních sítích, navázali jsme společně s vaším klubem Bulldogs Brno před krátkým časem spolupráci. Cítím tedy potřebu, v tomto nelehkém čase, kdy svět zaplavila pandemie, vás podpořit a vyjádřit psychologický úhel pohledu na tento jev. Předem děkuji, že věnujete čas přečtení. 
PN1-(5).png
Čím dál častěji mě kontaktují rodiče dětí, kteří prožívají situaci poměrně intenzivně. Často tápou a neví, jak k dítěti přistupovat v této krizové situaci, zda se svým dítětem na to téma mluvit či nemluvit, popř. v jakém rozsahu. Proto jsem se rozhodla, že sepíši pár důležitých tipů jak na to a jak mluvit s různě velkými dětmi o koronaviru. Pokud si pokládáte otázku, zda s malými dětmi na toto téma mluvit, pak z psychologického hlediska říkám ano.

S dítětem je potřeba mluvit tak, aby pochopilo, co mu říkáte. To znamená, mluvit jeho jazykem, na úrovni jeho věku. Nejednat s ním jako s dospělým, protože dítě nemá dostatečně vyvinuto myšlení tak, aby věci pochopilo na „dospělácké“ úrovni. Toho je schopno cca od 12 ti let, avšak v tomto věku postrádá ještě životní zkušenosti, takže v prepubertálním a pubertálním období je potřeba při vysvětlování mu do řeči vnášet konkrétní příklady.



Děti do 5-6 let

S těmi úplně nejmenšími, kteří ještě nejsou schopni chápat, vzhledem k nedostatečně vyvinuté úrovni myšlení, co se kolem děje, není potřeba situaci detailněji rozebírat. Důležité je dbát u těchto dětí na to, aby v současné chvíli byly pečlivé a dodržovaly základní hygienické návyky. Je nutné jim vysvětlit jak si správně umývat ruce nebo jak se chovat v případě, když má člověk rýmu a kýchá a proč je hygiena důležitá. Problém může nastat tehdy, pokud si dítě doposud neosvojilo hygienické návyky. Pak je obtížné chtít po něm, ať to dělá automaticky ze dne na den a bude to chtít více trpělivosti ze strany rodičů. Zvyšování hlasu a direktivita není v tomto případě na místě a tím nejvhodnějším postupem, jak to své dítě naučit.
Některé malé děti také mohu odmítat nasadit si a nosit roušku. Dala by se třeba využít místo roušky lyžařská kukla. Je dobré v tomto případě dítěti vysvětlit, úměrně však jeho věku, proč je to důležité a upoutat jeho pozornost např. tím, že takto maskovaní můžete hrát různé hry na procházce nebo doma. Přístup k dítěti formou hry je v této věkové kategorii efektivní. Dále se děti učí nápodobou, tak je důležité, jak se k celé situaci stavíte vy sami a jaký mají ve vás vzor.

Aktualita: výjimkou jsou nově děti do 2 let, které roušku nebudou muset nosit.



Starší děti

Vnímají vaše chování a vycítí vaši nervozitu či strach. Proto není dobré jim cokoliv skrývat či zastírat. Důležité je vždy pocity a prožívání pojmenovat, pokud tomu tak není, má to horší dopad na psychiku.
Nebojte se ukázat jim i své emoce, není nic špatného na tom, jim říct, že i vy se bojíte nebo máte úzkost. Učíte je, že za své emoce se nestydíme. Spousta rodičů v sobě před dětmi emoce dusí, ale je vhodnější jim ukázat, že je také máte a prožíváte. Že je to zcela normální. Podstatný je však váš přístup k celé situaci a pozitivní nastavení. Dítě si pak odnáší model do dalšího života, že i těžké situace se dají řešit a vede je to v budoucnu k nevzdávání se a aktivnímu přístupu v řešení těžkých překážek a situací v životě.



Důležité:

• Pokud s dětmi o situaci mluvíte, především je podstatný Váš klid, a to, abyste sami nepanikařili. Důležité je ovládnout svůj strach, pokud ho máte. Zklidněte sami sebe, rozhovor s dítětem si předem promyslete.

• Zjistěte, co dítě o situaci ví a jak ji vnímá a prožívá. (Neřeší to? Připomíná mu „jen“ běžnou chřipku nebo má strach a úzkost a je více informováno?) V současné chvíli se u citlivějších dětí může objevit např. noční probouzení se, špatné usínání, zvýšené strachy a další jevy. Pokud zjistíte, že vaše dítě trpí obavami a strachem, je důležité ze strany rodiče zklidnění dítětě. Jeho strach nepodceňujte a situaci nebagatelizujte.

• Negativní prožitky ze současné situace jsou normální. Ujistěte ho, že to co momentálně zažívá je zcela normální reakcí na nenormální (neznámou)situaci.Naslouchejte mu, zajímejte se o jeho pocity, nechte ho o nich otevřeně mluvit,nabídněte náruč při těžkostech a především buďte s ním v plném přítomném okamžiku.

• Vzbuďte v dítěti pocit bezpečí a jistoty
V tomto období je důležité nastavit denní režim a řád a udělat plán na den, dodržovat pravidelnost. Můžete děti do toho zapojit, ujistěte, co by je potěšilo za činnost. Dobré je střídat různé aktivity (úkoly do školy, domácí povinnosti, zábava, elektronika, četba, hra, odpočinek..). Dobré je udržovat rituály. Tohle všechno je podstatné proto, že momentálně ztrácíme pod nohama pevnou půdu a jistotu. To, co tu bylo každý den, naše jistoty a my jsme to brali jako automatické, najednou není. Rituály a pevný režim nás k jakési jistotě v této nejisté době navracejí.

• Děti by měly vědět, že tohle nejsou prázdniny a je potřeba to tak brát a umět rozlišovat. Ale dobré je ukázat jim, že i když to, že nechodí do školy a nesmí se stýkat s kamarády je nemilé a jsou z toho smutní, můžeme se na tuto situaci podívat i pozitivně, např. mít radost z toho, že bude celá rodina spolu a může si užít společný čas a skutečně dětem ten čas věnovat (formou her, povídáním si, společným sledováním pohádek nebo procházkou či cvičením).

• Udržování sociálních kontaktů on-line
Podporujte dítě v udržování sociálních kontaktů s kamarády přes telefon či Skype nebo jiným způsobem on-line. Pěstujte v něm zájem o druhé (Jak se asi má Pepa ze třídy? Je v pohodě? Jak se má někdo, na kom mu záleží jednoduše zjistí, když se druhého zeptá).

• Naučte ho optimistickému přístupu, díky tomu v dítěti budujete pozitivní myšlení a učíte ho stavět se k problémům aktivně a čelem, což mu bude velkým vkladem do „dospěláckého“ života.


Líbí se mi tato BROŽURA  - chci vědět JAK POUŽÍVAT BROŽURU?
... můžete využít při rozhovorech s vašimi malými dětmi.




Velmi vhodné a účinné jsou v těchto situacích relaxační techniky (možná vás to překvapí, ale využívají je také naši nebo zahraniční vojáci na misích), při kterých se zaměřuje pozornost na přítomnost a vše, co je kolem, vnímáno přes našich 5 smyslů (hmat, zrak, chuť, čich a sluch).
 

Malá ukázka cvičení, pokud Tě přepadne úzkost nebo negativní myšlenky (vhodné nejen pro tuto situaci, ale také v běžném životě):
 
1) Zaměření se na přítomný okamžik skrze 5 smyslů:
 
✔            Pohodlně se usaď na židli a soustřeď se na to, s čím jsi v kontaktu.
                 Uvědom si židli, na které sedíš. Vnímej, kde se Tvé tělo dotýká opěrky a sedadla.
✔            Zaměř se se na to, co vidíš. Např. Kolik obrazů je v místnosti? Jak je místnost        uspořádaná?
✔            Soustřeď se na to, co cítíš. Je v místnosti nějaká vůně, zaměř se na ni. Nějké nelibé pachy?
✔            Soustřeď se na to, co slyšíš. Tikající hodiny, moucha v místnosti a její bzučení, kapající kohoutek...
✔            Vnímej svoji chuť.   Např. cítíš ještě tu čokoládu, kterou jsi snědl po obědě?
 
Můžeš vyslovit věci nahlas nebo  si to říci v duchu, oči otevřené, později při nácviku lepší koncentrace a schopnosti vybavit si věci kolem je necháš zavřené. Nejprve pracuješ s realitou a později se můžeš naučit pracovat už se svými představami.  Zlepší se Ti koncentrace, ale vyžaduje to cvik, tak jako při sportu. Čím více trénuješ, tím si osvojíš dovednost a můžeš navíc pro věc získat talent. Lepší je alespoň na začátku pomocí odborného vedení zjistit, jak na to, pak cvičit sám/a (situace bohužel teď neumožňuje). Věřím, že jsi šikovný/á a zvládneš to.

 Tyto metody vyžadují cvik, ale zpočátku mohou být postačující pro odvedení pozornosti v úzkosti a dostane vás to do distance od negativního myšlení, situaci dostanete pod kontrolu, na rozdíl od úzkosti. Pokud to děláte plně koncentrovaně, setkáte se s přítomným okamžikem, budete tady a teď.

Později můžete výše uvedené kombinovat s dechovými cvičeními, jejichž zvládnutí je velice podstatné pro relaxační techniky.
 
 
2) Zaměření se na dech:
 
V tempu  3 pomalé nádechy a následně 1 dlouhý výdech, poté dojde k aktivaci na úrovni nervové soustavy, následuje uvědomění si přítomnosti na úrovni smyslů i prožitků ( co teď zrovna prožívám, kde jsem). Dobré je na konci se rozhlédnout a udělat tzv. Break ( kolik obrazů visí na zdi, který je den, kolik je květin v místnosti nebo vyjmenujte 3 předměty, které vidíte).

Tohle vše výše uvedené patří do relaxačních metod, které v případě, že je člověk trénuje a naučí se je, v životě pomáhají v situacích stresových v souvislosti s trablemi ve škole, pracovním životem, osobním nebo když je toho na Vás zkrátka moc. Či máte ponuré myšlenky.

Věřím, že mnohým z Vás tento příspěvek s jednoduchým návodem pomůže nejen v tomto období, ale také v běžném životě. Jsou to jen opravdu základy, nabídka relaxačních technik, které existují a jsou efektivním způsobem, jak udržet dobrou mysl je mnoho.


Nakonec mé zamyšlení:
Je potřeba, tuto situaci přijmout, tak jak k nám přišla a něco si z ní odnést, jako ze všeho negativního, abychom se posunuli a dál mohli růst. Byla nám zahalena tvář- možná proto, abychom se v budoucnu soustředili více na to, co je v nitru, namísto přehnané péče o vzhled a zájmu o povrchní a pomíjivou krásu. Jsme uvězněni doma, abychom si uvědomili, že nám chybí  příroda a škola, kamarádi. Tyto věci lidé začali brát jako automatické, ale nejsou. Vede nás to k tomu zamyslet se nad svým postojem v životě,  vážit si věcí a získat znovu schopnost radovat se z maličkostí.  Abychom si všímali krás přírody a starali se o ni a žili v souladu, máme se teď možná přesytit elektroniky (TV, sociální sítě, Pska), po dobu „uvěznění doma“, abychom pak zase dokázali čerpat prioritně z přírody.  Zkrátka, abychom se zamysleli nad tím, zda není potřeba změnit některé věci a chování, aby se svět zase začal současně s námi uzdravovat.

Doporučení:
Proto respektujte všechna nařízení, i když nic netrvá věčně a tohle také jednou pomine, jde o to, abychom se co nejrychleji vrátili zpět. V současné chvíli není prostor pro vzdorovitost, hraní si na hrdiny a zlehčování situace jakýmkoliv způsobem. Prosím dodržujte všechna státem nařízená bezpečnostní opatření, někteří lidé ještě doposud nepochopili situaci, ale já věřím, že mezi Buldoky nikdo takový není.


Mnoho zdraví a pevné nervy v této době přeji všem.
Děkuji za přečtení.
 
Mgr. Petra Nevtípilová