
1)Martine, pocházíš ze Svitav, jak jsi se dostal do Brna?
Do Brna jsem šel v roce 2005 studovat na vysokou školu. Přesněji Masarykovu univerzitu, Ekonomicko-správní fakultu. V té době jsem hrál florbal v juniorském týmu ve Svitavách. A když jsem šel do Brna, chtěl jsem hrát pouze za Bulldogs. A to se mi podařilo, když jsem kontaktoval tehdy ještě trenéra mužů C Vencu Palána. A díky tomu, že za B tým hrál v té době i Ruda Škubal, podíval jsem se na půl roku i do našich prvoligových juniorů, takže jsem si například zahrál v obraně s takovým playerem, jakým je Tom Pavla.
2)Co tě přivedlo k práci sekretáře/sportovního manažera?
Už samotnou školu jsem si vybíral tak, abych si ji individuálně mohl uzpůsobovat k své představě a to sportovnímu managementu a marketingu, což je mým koníčkem. A když jsem nakoukl do „velkého“ florbalu, zjistil jsem, že mám do klubu co přinést. Florbal je nejprogresivnějším sportem a to se mi líbí! Nejprve jsem začal trénovat spolu se Zdeňkem Mlčouškem a Mirou Mikšlem v letech 2006 až 2008 starší žáky, naši jednu z nejúspěšnějších kategorií, se kterou jsme získali v roce 2007 bronz a v roce 2008 zlato z MČR. Během toho jsem začal svojí iniciativou pomáhat Honzovi Kadlecovi, tehdejšímu sekretářovi, a Zdeňku Mlčouškovi, bývalému prezidentovi v organizačních věcech, abych se pak v červnu 2008 stal sportovním manažerem a sekretářem v jedné osobě.
3)Máš nějakou zajímavou příhodu z tvého působení ve funkci?
Hned první domácí utkání Fortuna extraligy, které jsem zařizoval, bylo televizní. To jsem měl hodně stažené půlky, aby všechno vyšlo, tak jak má. A podařilo se. No a zážitek? To jsem ještě nebyl sekretář, ale na podzim roku 2007 jsem zařizoval klubové oblečení Jadberg. Naštěstí musím poděkovat všem rodičům, že mě neukamenovali, protože zboží objednané v říjnu 2007 bylo k dostání snad až někdy v únoru 2008. Tehdy jsme my i firma Jadberg počítali s objednávkou do 30 kusů. Ta nakonec čítala kusů 178! Dodnes si pamatuji, jak jsem na sekretariátu třídil celou noc mikiny, trička a teplákovky.
4)Florbal hraješ i aktivně, je to pravda?
Ano, hraji. Ale teď už míň. I když svoji „kariéru“ zase hodlám obnovit v nově vzniklém mužském Céčku. Florbal hraji asi od svých 14 let, je to nejlepší kolektivní sport. Když splním povinný počet tréninků na oválu, možná mě Filip (pozn. redakce Filip Vítek) pustí na jedno střídání i do extraligy. J
5)Děláš nějaké další sporty?
Hraji badminton. Začal jsem ho hrát loni v létě. Totálně jsem mu podlehl. A když dnes nejdu minimálně jednou týdně na kurt, jsem z toho celý nesvůj. Jestli florbal je pro mě nej kolektivním sportem, badminton je nej individuálním sportem. Jinak miluji jízdu na kole, kolečkových bruslích. Sport mám obecně rád.
6)V rámci organizace Bulldogs Brno si změnil dres a děláš Marketing managera, v čem spočívá jeho práce?
Poslední dva roky jsem téměř vše dělal sám. Takto to dál dělat nešlo. Dnes jsme na klubovou práci minimálně tři. To už se lépe pracuje. Moje práce nyní spočívá ve vytváření dobrého jména klubu, spoluurčování cesty, jakou se klub vydává na nesportovním poli. Další mojí náplní práce je shánění peněz. Tedy aktivní oslovování nejen brněnských obchodních společností a navazování partnerství.
7)Máš nějaké vize do budoucna co se klubu týče?
V horizontu dvou let chci postavit sportovní halu pro mládež! To je mým cílem číslo jedna. Bulldogs Brno bude do 5 let profesionálním klubem, co se týče organizačních pracovníků. A hráčům klub bude poskytovat odpovídající zázemí. Chceme stále zlepšovat práci s diváky, návštěvností a neusnout na vavřínech.
8)Co si myslíš o vztahu města Brna k florbalu? Jsi v tomto ohledu optimista do budoucnosti?
Brno se prezentuje jako město kultury. A pokud už podporuje sport, podporuje ho velmi nerovnoměrně na základě pro mě dost nepochopitelných kritérií. Optimistou se snažím zůstat, ale je to těžké. Když jsem byl ale na magistrátu posledně, bylo mi přislíbeno vedoucím odboru školství, mládeže a tělovýchovy, panem Mgr. Jelínkem, že florbal bude městem podporován více. Tak jsem zvědav!
9)Jsi stále svobodný, nebo už nejsi?
Svobodný jsem stále. Mám ovšem skvělou přítelkyni. Oba však ještě studujeme, takže svatba se zatím neplánuje.