Rozhovor s Vildou Nonnem

V nové sezóně si brněnští diváci budou moci na oranžovém dresu přečíst NONN. Nejedná se o zkratku nového sponzora nýbrž o příjmení, jež bude zdobit dres s číslem 96. V krátkém rozhovoru představujeme ještě ne dvacetiletou posilu obranných řad - Viléma Nonna.
 
Kdy a kde jsi začal hrát florbal?
S florbalem jsem začal až v roce 2009 a to v klubu FBC Peaksport Litomyšl. V té době jsem se stále aktivně věnoval tenisu, který jsem hrál od malička. Často se stávalo, že jsem jezdil z jednoho tréninku na druhý. Takhle jsem to zvládal asi dvě sezóny a poté jsem se začal věnovat pouze florbalu. Na své začátky vzpomínám moc rád, protože v Litomyšli byla úžasná parta kluků, která napomohla k tomu, abych si tento sport zamiloval.

Jakými týmy jsi už stihnul za svou kariéru projít?
První zápasy jsem odehrál v sezóně 2010/2011 za Litomyšl. V roce 2013 přišla nabídka z Mladé Boleslavi. Vzpomínám si, že to pro mě bylo velmi těžké rozhodování. V Litomyšli jsem měl spoustu kamarádů. Navíc jsem nastupoval na Gymnázium do Svitav, ale nakonec jsem se rozhodl pro novou výzvu. V Boleslavi jsem dvě sezóny hostoval. Do třetí sezóny jsem již vstupoval jako hráč Mladé Boleslavi. Bohužel přišlo zranění v závěru letní přípravy. Po zotavení jsem zbytek sezóny dohrál v prvoligových Svitavách.

Pocházíš s Litomyšle, takže už dlouho podnikáš cesty na tréninky. Máš spočítané, kolik km už jsi při těchto cestách najezdil?
Abych řekl pravdu, nikdy jsem nad tím úplně nepřemýšlel. Cestování mám rád. A když opomenu častá zpoždění a přeplněné vlaky, vždy to pro mě byl způsob, jak si odpočinout. Cestou rád poslouchám hudbu nebo zkouknu nějaký seriál potažmo film. Často mi nezbývalo nic jiného než otevřít učebnici a připravovat se do školy. Je potřeba říci, že tyhle cesty se daly zvládat jen díky podpoře ze strany rodiny, hlavně táta mi vždy se vším pomohl a vyšel mi maximálně vstříc. A když si jen tak hrubě spočítám naježděné kilometry, tak myslím, že mám téměř půlku cesty kolem světa za sebou (cca 20 000 km).

Prošel jsi juniorkou Mladé Boleslavi. Povedlo se někomu z Tvých vrstevníků projít do nabitého kádru?
Nikdo z mé věkové kategorie momentálně v kádru Mladé Boleslavi nefiguruje. Myslím, že velkou šanci probojovat se do týmu mají mladší kluci jako Filip Zakonov a Jukub Bína. Oba jsem velmi dobře poznal během svého působení a věřím, že v letošní sezóně zasáhnou do superligových bojů.

Jak vůbec funguje propojení mezi A-týmem a juniory? Přišli jste s muži do styku? Měl jsi šanci od nich něco okoukat/pochytit nějaké rady?
Úroveň práce s mládeží během mého působení značně stoupla nahoru. Propojení fungovalo. Někteří z nás pravidelně chodili na tréninky A-týmu. Já, hlavně díky panu Pacákovi, měl tu možnost připravovat se společně s A-týmem jak během letní přípravy, tak během sezóny. Bohužel z důvodu náročného dojíždění nebylo v mých silách absolvovat všechny tréninky, což mě vždy mrzelo. Každý trénink nebo přípravný zápas pro mě byl ohromným zdrojem zkušeností. K tomu vždy napomáhal přístup všech hráčů, kteří rádi předávali své zkušenosti dál.

Co v Brně studuješ/budeš studovat?
V Brně budu studovat Fakultu strojního inženýrství na VUT. Zatím nevím, co od studia i od sebe očekávat.

Cítíš se na hřišti lépe jako útočník nebo obránce?
Když jsem začínal s florbalem, tak jsem asi jako každý chtěl být v útoku a dávat góly. Postupem času jsem si prošel přes všechny posty a nakonec jsem zůstal u obránce. Rád tvořím hru a hraji na míčku, takže je pro mě obránce ideální. Navíc mi chybí taková ta přímočarost, kterou disponují útočníci. Často hledám složitou přihrávku v situacích, kdy by jiní zakončovali. Na druhou stranu i z pozice obránce si rád udělám útočný výlet, takže mi sedí náš styl hry, kdy není problém jako obránce odehrát celé střídání na hrotu.

V rámci jedné soutěže na tréninku jsi vydržel snad nejdéle ze všech v „planku“. Baví Tě posilování, nebo šlo u Tebe spíše o záležitost vůle?
Během celé letní přípravy jsme se hodně zaměřovali na posílení a zpevnění středu těla. Takže jsem čerpal hodně z toho. Navíc u mě vůle hraje velkou roli. Nerad prohrávám, a když je něco navíc formou soutěže, tak dokážu vydržet mnohem déle než normálně. Posilování mě baví, ale bohužel nemám dostatečnou morálku, abych cvičil pravidelně.

Jak trávíš v Brně volný čas? Už sis stihl město trochu osahat a najít si svá oblíbené místa?
Moc se mi líbí centrum. Všechno je blízko u sebe a člověk nemusí složitě cestovat, aby se někam dostal. Během volného času spíše odpočívám. Tréninky jsou téměř každý den a jsou velmi náročné, takže regenerace je důležitá. Také se snažím zlepšit svoje kuchařské schopnosti a svoje oblíbené těstoviny občas obohatit něčím složitějším.

Jak by sis poradil, kdybys potřeboval naklepat řízky a neměl po ruce paličku na maso?
Naštěstí jsem měl tu čest bydlet měsíc s Milanem Tichým, takže mě tahle otázka nemůže zaskočit. Není nic jednoduššího, než zatnout pěst a naklepat maso pomocí kloubů. Člověk si musí poradit v každé situaci. Pokud by tedy někdo chtěl vidět instruktážní video přímo s Milanem, rád mu ho na požádání poskytnu.