BULDOČÍ MLÁDEŽ - trenér David Kyzlink
Dnes jsme si pro vás připravili rozhovor s trenérem nejstarší mládežnické kategorie Davidem Kyzlinkem. "Junioři už jsou většinou téměř "dospělí" a dá se s nimi rozumně domluvit." Říká o svých svěřencích.
Davide, jak ses vlastně k florbalu dostal?
Na začátku školního roku v roce 1996 mě na první trénink do tělocvičny na Purkyňce k Tomáši Vorlovi přivedla mamka.
Máš možnost si florbal ještě sám aktivně zahrát?
Možnost by určitě byla, hlava a ruce by i chtěly, ale nohy jsou proti.
Co jsi o něm věděl, když jsi s trénováním začínal?
V době kdy jsem začal trénovat (v roce 2004) jsem měl něco odehráno, takže jakous takous představu jsem měl, ale samozřejmě jsem se musel vše naučit. Měl jsem štěstí na lidi, od kterých jsem se mohl učit, a kteří mě v trenérské práci nejvíce ovlivnili.
Kteří lidé to byli?
Mira Mikšl, Filip Vítek, Ruda Škubal, Martin Horák, Tomáš Jakal.
Vedeš skupinu juniorů, proč ses rozhodl právě pro tuto věkovou skupinu?
U družstva juniorů jsem se ocitl poprvé v sezoně 2007/2008 jako asistent Martina Horáka. Další sezony to bylo stejné a od sezony 2011/2012 jsem se posunul na post hlavního trenéra kterým jsem doposud.
V čem je pro tebe největší kouzlo trénování těchto kluků?
Junioři jsou již jen kousek od kategorie mužů. Kluci jsou už většinou téměř "dospělí" a dá se s nimi rozumně domluvit. Samozřejmě byli jedinci se kterými to bylo složitější, ale zase o to to bylo zajímavější.
Chtěl by ses jako trenér posunout i k dalším kategoriím, nebo ti to takto vyhovuje?
Než jsem se dostal k juniorům tak jsem si prošel mladšími a staršími žáky. Během trénování juniorů jsem se několikrát dostal i k dorostencům. Nad juniory jsou už jen muži. Nyní vedle juniorů A trénuji i muže B, takže začínám nabírat zkušenosti i mezi dospělými.
Jak dlouho bys chtěl u florbalu vydržet?
Dokud mi neprdne cévka.